Odložený dárek

Už se to jistě stalo každému z vás, že dávno po Vánocích jste našli někde na dně skříně dárek, který jste měli připravený pro někoho blízkého pod stromeček, pak jste na něj zapomněli a objevili ho až dávno po Vánocích. Něco podobného se stalo i s knížkou Hany Marounkové, členky Jihočeského klubu Obce spisovatelů, dětskou publikací situovanou do předvánočního času.

     Tato knížka s názvem Zázračný čas aneb My čekáme na Ježíška s ilustrací Jana „Optika“ Duchoně byla totiž kromě české verze vydaná i v němčině, a to nakladatelstvím Morsak Verlag Grafenau již v loňském roce, ale její aktuálnost se nevytratila ani letos. O její překlad se postaral další člen Jihočeského klubu Obce spisovatelů Jiří Sláma a podle ohlasů německy mluvících čtenářů velice zdařile. 

     Pochopitelně, že hlavními postavami děje jsou děti - ve věku od devíti let do puberty – někdy zlobivé, někdy náročné, někdy nespokojené... V tomto případě nespokojené s dárky, které dostávaly od Ježíška, respektive tedy od rodičů. Ovšem situací nečekaně zamíchala tragická příhoda, která se udála právě před Vanícemi, a děti následně došly k poznání, že největším dárkem vůbec je mít rodiče. A protože rodina byla věřící, prosily pak Ježíška o zázrak, který se opravdu udál – ať už tomu chcete věřit či nikoliv. Jsou totiž někdy věci mezi nebem a zemí, které nelze jinak vysvětlit.  

     Knížka je však i o dalších samozřejmých událostech v životě dětí, ať už se jedná o osobní úspěchy či drobné prohry nebo o první lásky a zamilování, což se může odehrávat v kterémkoliv čase. Ale protože autorka nasměrovala děj knížky do předvánočního času, vybrala si k naplnění očekávání a proseb starého dobrého Ježíška, kterého nestačil vystrnadit z českých, ale ani z rakouských a německých rodin ani Děda Mráz nebo Santa Claus.    

      Podle Hany Marounkové byl zčásti námětem pro knihu skutečný příběh včetně popisovaných dětských hrdinů, které osobně znala. A předvánoční atmosféra dodává ději povznesenou, trochu napjatou atmosféru očekávání, ale následně i vzájemného porozumění. Snad i proto má kniha u dětských čtenářů úspěch.                                                                

Hanka Hosnedlová

 

Tradice Zeyerových Vodňan pokračuje

Ani letos nevynechala knihovna Gelasta Vodňanského předprázdninový literární festival s názvem Zeyerovy Vodňany, který byl v minulosti založen s cílem aktuálně přiblížit literaturu širší veřejnosti. Mimo jiné také umožnit setkání českých spisovatelů, zejména pak jihočeských, tak jak to kdysi na počátku tohoto kulturního projektu plánoval jeho spoluzakladatel – Jan Bauer, autor s rekordem největšího počtu vydaných knih a letošní jubilující osmdesátník. 
Tento ročník byl v pořadí už dvacátý sedmý a nabídl stejně jako v loňském roce široké spektrum akcí s literaturou a knihami spojených, jehož startovním dnem bylo již pondělí 16.června a trvajícím až do závěru pátečního dne. Zkrátka nepřišla ani široká vodňanská veřejnost, školáci a studenti, ani spisovatelé samotní, kteří v této souvislosti oceňují vedle příležitosti živě prezentovat svou tvorbu také možnost přátelského setkání s literárními kolegy.
Stejně jako v loňském roce se pozvaní literáti sešli v Kavárně U Lípy, kde po srdečném přivítání zastupující ředitelkou knihovny Lucií Duškovou nad šálkem kávy nebo čaje zahájili svůj účastnický den ve znamení Zeyerových Vodňan. 

Tentokrát se na startu sešlo dvanáct ze třinácti oslovených spisovatelů, vesměs mladších ročníků, z různých míst jihočeského kraje a z Prahy. Jihočeský klub Obce spisovatelů, který býval také partnerem pořadatelské knihovny, reprezentovali jako v dlouhé řadě předchozích ročníků František Niedl a Hanka Hosnedlová z Českých Budějovic a také úspěšná autorka objevných místopisných publikací Jaroslava Pixová z Putimi. K českobudějovickým autorům patřil i Jaromír Jindra a František Mrvík, z daleka nebyl ani Antonín Sekyrka z Hluboké nad Vltavou. Dále pak Petra Hejtmánková ze Strakonic, David Jan Žák z Husince, Josef Pecka ze Šumavy a čtveřice pražských spisovatelů – Františka Vrbenská, Hana Dolejší, Ivana Peroutková a Tomáš Končický.

Stěžejním bodem programu byly pak jako každý rok besedy spisovatelů na základní škole a gymnáziu, v mateřské škole a v Centru sociální pomoci, kde si autoři otestovali zájem a přízeň tamější čtenářské obce. 
Výlet po dobrém obědě a ve skvělém počasí přivedl spisovatele na zříceninu hradu Helfenburk, kde ocenili mimo jiné úspěšnou snahu památkářů a příznivců této historické památky zachovat co největší část bývalého hradu pro budoucí generace. K chuti pak přišlo připravené občerstvení v budově knihovny a malý odpočinek před hlavním večerním programem, kterým bylo předávání cen Vodňanského trojlístku z dílny Karla Burdy, který vystřídal již v několika předchozích ročnících dlouhou řadu pamětních Zeyerových hrnků.
Příjemné večerní posezení na Dvorku U Koníčka s účastí veřejnosti doprovázela kapela Diax Akustik a moderátor Jiří Líkař. První ocenění, a to za nejpůjčovanější knihu, následované čtením úryvku z vyhodnoceného titulu - příběhů o Valentýnce, putovalo do rukou spisovatelky Ivany Peroutkové. Za oddělení dospělé literatury byl vybrán Jaromír Jindra za knihu Láska až za hrob z cyklu Zločiny dvorního rady. A dětská literatura měla pak svého vítěze v osobě Davida Jana Žáka, za inspirativní knihu Kdo krade sny. Následně se rozproudila diskuse s kulisou hudby v podání zmíněné hudební sestavy až do desáté hodiny večerní, kdy byla akce zakončena s přáním stejné úspěšnosti i pro rok následující. 
Ještě před úplným závěrem popisu letošního literárního festivalu bych chtěla zmínit úžasnou vlídnost, pozornost a ochotu personálu knihovny i dalších průvodců akce, stejně jako obětavost a vstřícnost Jiřího Janouška, který se vlastně už také zařadil mezi nadějné mladé autory a o jehož úspěšnosti nepochybuji.
                                                                                                    Hanka Hosnedlová

Obrazy, kniha a jubileum

Doslova multižánrové setkání připravil na horký červnový den známý českobudějovický malíř Miroslav Konrád v prostorách zámečku Poříčí u Boršova. Zaplněný sál a desítky gratulantů udělaly populárnímu výtvarníkovi nesmírnou radost, kterou se nesnažil skrývat ani před televizní kamerou.

Obsáhlá výstava mluvila sama za sebe a přítomní návštěvníci si užívali příznačné barevnosti, tematické pestrosti i snového okouzlení Konrádových obrazů po celou dobu vernisáže. Ale  tentokrát nešlo pouze o obrazy, dalším bodem programu byla prezentace a autogramiáda nové umělcovy knihy, kterou nazval poněkud záhadně - Narkóza. Objemná publikace v kvalitním provedení je plná autorových obrazů, doplňujících vzpomínky a osobité minifejetonky ze života, takže kniha je v podstatě takovým ohlédnutím za časovou mozaikou malířova života. O knize samotné promluvil také nakladatel Adiaphora a zároveň editor Martin Pokorný, který knihu společně s autorem představil přítomnému publiku. Mimo jiné také jihočeští spisovatelé symbolicky přivítali Mirka Konráda do svých řad s nadějí, že bude v literární práci pokračovat i nadále.

Třetím bodem setkání byla pak oslava  kulatých osmdesátin tohoto činorodého a neúnavného umělce, jehož práce zdobí dloukou řadu nejen zdejších zařízení, podniků a institucí, ale úspěšně se prezentuje i v milované Francii, která bývá i častým námětem jeho obrazů.

Takže je logické, že kromě francouzského vína a občerstvení zazněly ve francouzštině i šansony a další hudební lahůdky v podání neuvěřitelně živelného a dynamického Jana Piskače a jeho reBrelů, jejichž produkce provázela celým příjemným podvečerem.  

Hanka Hosnedlová

Plaché čtení

V první třetině měsíce června se v českobudějovické uličce Plachého konala poněkud zvláštní akce. Podílelo se na ní zdejší knihkupectví Duha společně s vedlejší kavárnou Plachý café a nazvaly tuto akci, volně přístupnou komukoliv bez omezení průchodu chodců, příznačně  Plaché čtení. Toto odpolední literární čtení, odstartované v dubnu, se nyní konalo již potřetí a po Daliborovi Váchovi a Janu Štifterovi byl jeho červnovým hostem autor František Niedl, mimo jiné člen Jihočeského klubu Obce spisovatelů. 
        Skupinka patnácti zájemců při zahájení Niedlova vystoupení se v průběhu čtení rozrostla zhruba na dvě desítky naslouchajících, kteří vděčně přijali autorovo vyprávění o zajímavostech  spisovatelské činnosti i o námětech a postavách jeho hojně čtených knih. Příjemné setkání s  literaturou bylo zakončeno autorovou autogramiádou. Jenom mne trochu zamrzelo, že mezi účastníky jsme byli pouze dva členové JčKOS.  
       Knihkupectví bude v představování jihočeských spisovatelů pokračovat až do podzimu a pak znovu zase na jaře příštího roku. Zdá se, že adeptů na tuto prezentaci je kolem nás víc než dost.       
                                                                                                                                                -hh- 

Jubileum a město kultury

Každého z obyvatel Českých Budějovic jistě už před dvěma roky potěšila zpráva, že jeho městu byl přiřčen titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2028. Budějovice jsou vlastně (po Praze a Plzni) teprve třetím českým městem v historii, kterému se této pocty dostalo. Nicméně už letos odstartovalo město velkou událost, a to městský kulturní program SOUTOK na počest tohoto jmenování.

Kromě toho ovšem ve dnech 5. až 28. června oslavuje město mimo jiné také 760 let od svého založení, přičemž snahou organizátorů bylo propojit jeho historii, současnost i budoucí kulturní vizi směřující právě k roku 2028. Vrcholným bodem letošního programu byl hned v prvním týdnu projektu maxiobraz, skládající se z 95 pomalovaných pláten o rozměru 8 krát 8 metrů. Byl vytvořený stovkou organizací, spolků a uskupení a pokryl téměř celé náměstí Přemysla Otakara II. Celkový vzhled obrazu pak bylo možné posoudit pouze z výšky, takže byl pořízen záběr z Černé věže a je vskutku zajímavý. Jak rozsahem a pojetím, tak i zapojením veřejnosti představuje největší akci svého druhu v Česku.

Celkový program, který bude realizovaný v nadcházejícím čase a létech až do zmiňovaného roku 2028, letos pak vrcholí především červnovými akcemi pod společným názvem SOUTOK, přičemž zohledňuje i 760.výročí vzniku města.

Ovšem není to první krok v tomto směru, protože lze do této časově rozměrné akce započítat už i loňský úspěšný projekt Jižní svéráz. Potěšitelná je i skutečnost, že se do tohoto dění zapojuje velké množství sdružení, organizací, spolků i jednotlivců a stále přibývají noví. 

Připravený projekt nabízí každý týden (a to od čtvrtka do soboty) pestrý a bohatý program v podobě divadelních představení, koncertů, výstav, tvůrčích workshopů, nově i uličního cirkusového umění či street food festivalu. Měly by tak být položeny základy pro tradici, která by se vracela do města každé dva roky. Podle tvůrců a organizátorů by tato mohutná akce měla přinést rovněž příležitost pro všestranné sdílení, propojení a poznávání, ale i pro dlouhodobý udržitelný kulturní rozvoj a spolupráci mezi jednotlivými subjekty v rámci takzvaného Ostrova kultury. Projekt spoléhá i na brzký vstup do hry pro dosud renovovaný Kulturní dům Slavie, který by mohl být takovým přirozeným střediskem veškerého dění.

   

Plán akcí zahrnuje ve druhém červnovém víkendu multižánrový festival Pluj v Alšově jihočeské galerii s performativním uměním, hudbou i přirozeným setkáváním umělců. O týden později je další festivalové dění Město v kostce situováno do Jihočeské vědecké knihovny s programem jak pro dospělé, tak pro děti. Poslední červnový pořad 26.června má na pořadu premiéru site-specific zpěvohry Delirium v podání Jihočeské filharmonie, která přenese hudbu do různých prostor města.  Závěrečný program 28. června je pak věnovaný gastronomii v podobě nevšedního setkání nad  jídlem u jednoho stolu, a to v českobudějovické Biskupské zahradě.

Na přípravě Ostrova kultury se podílí vedle akčního organizačního týmu projektu Jihočeské divadlo, Jihočeská filharmonie, Jihočeská vědecká knihovna, Jihočeské muzeum, Alšova jihočeská galerie, Hvězdárna a planetárium, biograf Kotva a řada dalších institucí. SOUTOK je tak prvním projektem, který propojuje kulturní podniky a aktivity v centru města pod společnou hlavičkou.

Ovšem ani po průběhu červnového dění nenastane kulturní vakuum, protože už v červenci navážou na tuto vzájemnou spolupráci další programy, jako druhý ročník mezinárodního Skateholders Fora, Divadlo Continuo, které je Budějovickým již dobře známé, nebo divadelní Sklizeň v Komařicích. Srpnové dění zahrnuje pak první ročník experimentálního vědeckého festivalu Ars Biologica, propojujícího vědu, umění a přírodu.  

A další příležitosti skýtá jedinečná skutečnost, že o titul Evropského hlavního města kultury 2028 se bude v rámci Evropy dělit s francouzským městem Bourges a hlavním městem Severní Makedonie – Skopje. Toto mezinárodní kulturní propojení skýtá tak další přirozené možnosti na poli kultury i vzájemného poznávání. 

-hh-

Čtení v Plachého ul.

Vážení přátelé,

 

pokud byste si udělali čas nebo šli náhodou kolem, rádi se s Vámi shledáme na malém literárním setkání v úterý v 16,30 h. před knihkupectvím Duha v Plachého ulici. Podrobnosti naleznete níže.

 

Srdečně zdraví František Niedl

Jihočeská žabka zná vítěze

Slavnostní vyhlášení výsledků 21. ročníku Jihočeské žabky, oblíbené literární soutěže pro mládež, se konalo 2. června 2025 v sále Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě. Odborná porota složená ze členů Jihočeského klubu Obce spisovatelů měla o vítězi letošního ročníku jasno - 1. místo a keramickou trofej si letos odnesla osmnáctiletá Karolína Holá z vodňanské školy Trivis za kouzelně poetickou prózu Stíny jara. Neméně zdařilé byly i další oceněné práce: stříbrnou příčku obsadila Daniela Vinšová ze ZUŠ Teplice, o bronz se podělily Adriana Konečná z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích a Barbora Šístková ze Západočeské univerzity v Plzni. Letošní téma IRONIE OSUDU rezonovalo v emotivně tragických i humorných příbězích mladých autorů, které představili hosté slavnostního odpoledne Hanka Hosnedlová, Zuzana Heřmanová, Šárka Tůmová a Josef Vrba. Na vyhlášení nechyběl ani předseda JčKOS František Tylšar. 

Působivou atmosféru umocnily hudební vstupy studentů českobudějovické konzervatoře (Tobiáš Trunda, Ester Havrdová, Andrea Kadlec Benedová a Elena Malíková s klavírním doprovodem Evy Mezerové), za což jim patří velký dík. Čestné uznání za nadšení a vytrvalost v autorské tvorbě získaly dvě žákyně SOU Lišov, Markéta Tržilová a Veronika Bunešová. Odpolednem provázela garantka soutěže, Lenka Bittová. 

Poděkování patří samozřejmě i Jihočeskému kraji, České pohádkové akademii a firmě František Tylšar - Literát na trati za zajištění hodnotných věcných cen. A v neposlední řadě i personálu JVK v čele s Petrou Mašínovou za špičkovou spolupráci, poskytnutí prostor a každoroční propagaci soutěže.

Je potěšující, že Jihočeská žabka už zdaleka není pouze regionální soutěží, ale povyskočila na celostátní úroveň. Velice si toho vážíme a těšíme se na další ročník!

-bit-

Držitelé ocenění 21. ročníku Jihočeské žabky: zleva Veronika Bunešová, Markéta Tržilová, Adriana Konečná, Daniela Vinšová, Karolína Holá, Barbora Šístková s garantkou soutěže Lenkou Bittovou

Zástupci Jihočeského klubu Obce spisovatelů (zleva: František Tylšar, Josef Vrba, Zuzana Heřmanová a Hanka Hosnedlová)...

Hosté...

Foto: Eduard Bitto