Velmistři detektivky

Poslední knihou, v jejímž titulu se objevuje jméno nedávno zesnulého našeho dlouholetého člena Jana Bauera, je kniha Velmistři středověké detektivky, kde se v osobních rozhovorech s Milošem Jesenským svěřuje se svými životními i spisovatelskými peripetiemi. Ovšem na stránkách knihy je zpovídán nejen Jan Bauer, ale i stejně uznávaný a čtenářsky oblíbený Vlastimil Vondruška. Rozhovory postupují od prvních autorských a publikačních kroků přes nejčastější náměty a nejoblíbenější knižní postavy, životní události  až po rodinné a přátelské vztahy.

      Publikace je doplněna černobílými dokumentárními fotografiemi napříč životem, obsáhlým rejstříkem odkazů a v neposlední řadě také přehledem vydaných titulů obou autorů, provázených krátkou anoncí. Z této knihy se dozvíte mimo jiné i spoustu zajímavostí ze života populárních spisovatelských es, které se nikde jinde zatím nepublikovaly.

Hanka Hosnedová 

Genesis a hudební dialog

 

Za poněkud mimořádné díky svému obsahu lze označit album jihočeské skupiny Spolektiv, která se již roky prezentuje na hudebních pódiích, na Portě, ale i v souvislosti s pravidelnými měsíčními pořady Večery s... v Divadle U kapličky. Kromě jiného figurovali hudebníci této formace i při udílení literární ceny Číše Petra Voka. Jejich mimořádný počin nese název Genesis, který navzdory historickému odkazu obsahu odborníci nazvali mrazivě aktuálním.

      Základ tohoto alba se datuje vlastně již do 90.let. Tehdy vznikly písně Potopa nebo Kain a Ábel, která byla zařazená již do prvního alba skupiny v roce 1994. Ačkoliv jednotlivé skladby byly prezentovány na různých koncertních pořadech, paradoxně ke vzniku nového alba napomohla i covidová anabáze, kdy členové skupiny získali dost času na přemýšlení, vytváření nových nápadů a zkušebních postupů. Ale teprve po přepracování původních skladeb a jejich doplnění o další písně došlo k vydání vytouženého alba.

       Genesis opravdu sestavou zařazených písní odpovídá svému nevšednímu a inspirujícímu názvu – jmenujme příkladně písně Stvoření světa, Vyhnání z ráje, Kain a Ábel, Potopa, Babylonské otázky a další. Textům se starověkými biblickými pravdami a moudry skvěle odpovídá i propracovaná hudební linka.

       „Těší nás, že i posluchači mimo běžné folkové publikum nachází v albu sílu i relavanci.   O to víc je pro nás potěšující, že témata, která jsme hledali jak v poezii 80.let, historických odkazech, tak i v současných textech dokážou rezonovat i v 21.století. Hudba je pro nás dialog, a když k němu přistoupí někdo z jiného posluchačského okruhu, má to pro nás zvláštní váhu,“ říká v závěru Jaroslav Hnízdil, kapelník Spolektivu, dramaturg, produkční a hudební pedagog.     

Hanka Hosnedlová

Ladislav Beran - Zločin v Edenu

 

Ladislav Beran

Zločin v Edenu

MOBA, 2025

Také tentokrát se spisovatel Ladislav Beran v knize Zločin v Edenu zase pokorně vrací ke svým milovaným četníkům z písecké pátračky, aby jim předložil celkem sedmnáct zapeklitých případů z nikoliv úplně běžné kriminální praxe. 

   Hned v první povídce Erfolk z galerky se objevuje na scéně vesnický vrchní strážmistr Červenka, jehož důvěrná znalost prostředí i osob v rajónu mu spolehlivě pomáhá v objasněnosti zdejších trestných činů. Svým způsobem k tomu přispívá i jeho obliba mezi místním osazenstvem. Mimochodem, víte vůbec, co je to erfolk? Vlastně by se to dalo stručně popsat jako hodnocení četnictva podle dosažených úspěchů a objasněných případů. A o to právě v knize jde. 

    Do hry tu hned na začátku vstupuje kočující cikánská banda, která při svém tažení krajem kradla a loupila, co se dalo, včetně dobytka. Navíc zmiňovaná konkrétní skupina Bagrovců byla i ozbrojená palnými zbraněmi. Takže přizvaný – čtenářům dobře známý vrchní strážmistr Hřebejk se snažil střetnutí s cikány příliš nehrotit, přesto nebyl jeho služební motocykl ušetřen prokletí od staré cikánky. A zdálo se, že tahle kletba se svým způsobem naplňovala. Vedle rozsypaných hřebíků na cestě, kde strážmistr píchl, to byla nedobrovolná koupel v žumpě a zlomená ruka při zatýkání, ale i odvetná hrozba pytláků, jimž Hřebejk už několikrát sebral jejich kořist... Nicméně i v tomto případě si četníci připsali k dobru několik erfolků. A pokud jste zvědaví jak a za co, musíte si povídku dočíst do konce. 

      A stejně tak dalších šestnáct krimi příběhů, které přitahují zvědavost už svými titulky. O čem tak asi může být kapitola s názvem Delikátní problém, o co asi tak jde v povídce Půlnoční skandál v hotelu Dvořáček, co tak asi může být Paškrnát, o co běží v historce s názvem Poslední foršus nebo Zločin v Edenu, podle níž je nazvaná celá kniha? Zájem čtenáře vzbudí nesporně i Vražda plnícím perem, Kriminální tango, Vánoční haupttrefa či Okradený amant a necudná pradlena z Vodňan, nesporně jako všechny ostatní příběhy v knize, zachycené Beranovým jedinečným jadrným jazykem. A garantuji vám, že rozhodně nebudete zklamaní.        

Hanka Hosnedlová                                                               

Poezie 2025 aneb Krajinou slov

 

František Tylšar a spol

Poezie 2025 aneb Krajinou slov

Epika, 2025

Ačkoliv mezi vydávanými knihami je poezie popelkou, její tvorbě se věnuje bez ohledu na čtenářský zájem stále spousta autorů – uznávaných i na literárním poli zcela neznámých. Těm všem poskytl publikační příležitost František Tylšar, mimo jiné sám básník, který inicioval tento poetický sborník. Na stránkách zmíněné knihy dal prostor 57 tvůrcům poezie nejen z českých měst a městeček, ale i ze Slovenska a dokonce ze Švédska. 

        Každý ze zapojených autorů volí ve svých verších jiný styl, jinou formu, jiné téma, ale jedno mají společné – snaží se nastavit čtenáři zrcadlo do světa emocí, dojmů, nálad, niterných sdělení, metafor, epitetonů, personifikace, nečekaných kontrastů, výzev a zalíbení... Stavebním kamenem veršů je vždy slovo, ale je právě na básníkovi, jak dokáže jednotlivá slova použít a pospojovat je ve svém osobním pojetí, ve své výpovědi, ve svém poselství čtenáři. 

         A je na vás posoudit, jak dalece se to komu z nich skutečně podařilo, které verše vás oslovily a zaujaly. A věřím, že takových bude na těchto stránkách určitě víc, než očekáváte. 

Hanka Hosnedlová

Ladislav Beran - Cinknuté alibi

Ladislav Beran

Cinknuté alibi

MOBA, 2025

Při pohledu na Beranovu knížku Cinknuté alibi, která vyšla v letošní letní sezoně a rozhodně nezůstala bez povšimnutí, mne znovu napadla otázka: kde písecký spisovatel Ladislav Beran stále bere náměty pro své krimipovídky, tentokrát opět z prostředí prvorepublikové četnické pátračky. Samozřejmě v Písku. Vždyť kategorie trestných činů má přece jen poněkud omezené žánrové možnosti a Beran stále přichází s novými a novými povídkami, v nichž se střetává galerka na straně jedné s úsilím četnické pátračky na straně druhé, a to v převážné většině ve prospěch spravedlnosti. Tajemství Beranových knih je ale v tom, že autor staví své krimi vyprávění především na příbězích, pokaždé vystavěných v jiném prostředí, s jinými osobami a za jiných souvislostí. Proto je čtenář vždy spolehlivě zaujatý jeho plastickým a citlivě vystaveným vyprávěním, které nepostrádá napětí, ani situační a výrazový humor. Jeho postavy jsou naprosto přirozené a hodnověrné, a to nejen v popisech, ale i v jejich mluvě, kterou má autor stoprocentně odposlouchanou. 

     Knížka Cinknuté alibi je poněkud obsáhlejší než obvykle, na 277 stranách rozprostřel Beran děj šestnácti povídek, jako obvykle opatřených přitažlivými a fantazii podněcujícími titulky jako například Muž, který dlužil, Nepodepsaný zločin, Šepot  zločinu,  Nemravný návrh Anduly Řezáčové nebo třeba Cinknuté alibi, jak byla nazvána nejen poslední kapitola, ale i celá knížka. Už jen při nahlédnutí do seznamu povídek zaujmou čtenáře jednotlivé příběhy a spěchá, aby si knihu někde v poklidu otevřel a zjistil, jestli se jeho vzbuzené představy opravdu naplní i na knižních stránkách. A myslím, že pro četbu nejen této knihy s Beranovým podpisem to mohu plně zaručit.                                   

Hanka Hosnedlová 

Střípky vzpomínek na starý Písek 2

 

Číši Petra Voka převzala Jaroslava Pixová

 České Budějovice – Již čtrnáctou jihočeskou literární cenu nazvanou Číše Petra Voka udělil Jihočeský klub Obce spisovatelů ve čtvrtek 18. září v reprezentativních prostorách českobudějovické radniční obřadní síně. Za svou celoživotní autorskou tvorbu byla oceněna spisovatelka Jaroslava Pixová. Číši předala autorce primátorka města Dagmar Škodová Parmová, která poskytla spolu s hejtmanem Jihočeského kraje Martinem Kubou záštitu nad touto akcí.  Celým slavnostním aktem provázel sám Petr Vok z Rožmberka (v podání Zdeňka Krajíčka). Atmosféru zpestřila vlastní hudební tvorbou skupina Spolektiv.   

Spisovatelka Jaroslava Pixová je rodačkou a obyvatelkou Putimi u Písku. Zájem o regionální historii ji dovedl k psaní knížek o časech dávno minulých. Snaží se ze střípků sebraných v archivech, kronikách i ze vzpomínek pamětníků přiblížit osudy zaniklých mlýnů, městských čtvrtí, větších či menších šlechtických sídel, popisuje, jak plynul život kolem staré Otavy, Vltavy i jiných toků. „Tak zůstane tato historie alespoň zaznamenána a nezapadne v běhu času,“ uvedla sama autorka. „Každý kousek z popisovaných končin autorka osobně prochodila, aby její řádky byly zasvěcené a ověřené realitou. Mnozí zde najdou zmínky o svých předcích nebo místech, která dobře znají, ale knihy zaujmou i řadu dalších čtenářů, milujících historii a seriózní popisy faktů z dob dávno i nedávno minulých,“ uvedla místopředsedkyně Jihočeského kubu obce spisovatelů Hanka Hosnedlová.

Na svém kontě má 20 vydaných titulů, ke kterým patří například trilogie Na břehu Blanice, tři díly Zámečků a tvrzí jižních Čech aneb Jak se na nich žije dnes, dvoudílnou publikaci Když Vltava zpívala, další knihy o Otavě jako Tam, kde zpívala řeka nebo Zpívající řeka od Smetiprachu po Zvíkov a mnohé další. Ve svých knihách se také věnovala historii města Písku. Obsah její poslední knihy Střípky vzpomínek na starý Písek je ohlédnutím za kulturním, společenským i obchodním životem od konce 19. století až do 80. let 20. století a na cestě je již druhý díl této publikace. Jaroslava Pixová je členkou Jihočeského klubu Obce spisovatelů. Pro vydávání svých knih si založila vlastní nakladatelství Blanice.

Jihočeská literární cena Číše Petra Voka byla poprvé udělena v roce 2006 spisovateli Věroslavu Mertlovi, a to na 10. ročníku Zeyerových Vodňan. Od dalšího roku už se její předávání přesunulo do Českých Budějovic. Mezi oceněnými byli například spisovatelé Milena Brůhová, Petr Pavlík, Ludvík Mühlstein, Jan Bauer, Ladislav Beran, František Niedl, Hanka Hosnedlová a Hynek Klimek.

Jarmila Mandžuková

Pro zvětšení stačí kliknout na obrázek.