Kolektiv autorů JčKOS
Vyznání jižním Čechám
Epika, 2023
Mezi prvními knižními tituly, které se po Novém roce objevily mezi čtenářskou veřejností, byl sborník literárních prací na téma vyznání jižním Čechám. Jeho garantem je František Tylšar, který také publikaci připravil do tisku. Tentokrát byl dán prostor jak prozaikům, tak básníkům a nutno dodat, že i námětově je tento sborník velice pestrý, takže každý čtenář v něm najde ten svůj pověstný šálek čaje.
Příležitosti k publikování využilo v tomto případě půl druhé desítky autorů, kteří jsou členy Jihočeského klubu Obce spisovatelů. Ladislav Beran se představil jako obvykle krimipovídkou z doby písecké četnické pátračky, zatímco Stanislava Bumbová dala přednost veršům věnovaným konkrétním jihočeským lokalitám, které důvěrně zná a které miluje. Jana Dohnalová se vrací do míst svého dětství na Vysočinu, kterou přirovnává k Anglii, kde donedávna žila a pracovala. Prostředí malé vesničky v podhůří Šumavy a její obyvatele si zvolila ke své chalupářské črtě Eva Hačecká, zatímco Hanka Hosnedlová se vrací ve své vzpomínkové novele do doby šedesátých let a jejich následných událostí. Také Jiří Hovorka svou lehce hrabalovskou prozaickou etudu nasměroval přímo na krajské město a osudy jak své vlastní, tak postav, které jeho životem tehdy prošly. Navíc je tvůrcem vkusné barevné obálky této tiskoviny. Hynek Klimek věnoval své řádky pošetilému básníkovi a jeho zvláštnímu, mlčenlivému posluchači. Svůj emotivní a přemýšlivý odkaz o životě, lásce, životních ztrátách i nálezech zašifrovala do svého souboru básní Veronika Kynclová, obdobně jako Alen Malina, který však své verše a obdiv adresuje přímo konkrétním místům na jihu Čech. Citlivé a neradostné generační téma zpracovala pak ve své dějově rozvinuté povídce Nina Roubíková. Kratičkým filozofickým zamyšlením a několika básněmi věnovanými především Blatům a jejich okolí se pak prezentoval Jiří Sláma a pod básnickou ódou na přírodu a nezaměnitelné jihočeské léto se podepsal Vladimír Sulek. I Lucia Štefanová Šafranková zvolila pro své okouzlení jižními Čechami dvě ze svých básní. Písek, Otavu, Milevsko, Hůrky a řadu dalších míst, které si zapsal do duše, věnoval své citlivé verše Petr Šulista, ovšem Františel Tylšar, otec zmiňovaného literárního projektu, si tentokrát odskočil do pohádky, kterou nenásilně protkal aktuální realitou.
Je třeba dodat, že tato knížka v poměrně slušné řadě společných literárních sborníků postavených na literární tvorbě členů jihočeské spisovatelské obce, rozhodně nezapadne. A nebude ani trvat dlouho a představíme vám další publikaci z této tvůrčí dílny.
Hanka Hosnedlová