Čertovické setkání na Černovickém tržišti

 

Město Černovice u Tábora je malebný kousek Vysočiny mezi Táborem a Pelhřimovem a právě tady se 7. srpna 2021 sešli členové Jihočeského klubu Obce spisovatelů, aby uvedli do prodeje knihu Jany Dohnalové Čertovické povídání. A to v rámci již patnáctého ročníku tradičních městských slavností s názvem Černovicko se baví.

Zleva – kmotr knihy Karel Kopš, starosta města Černovice u Tábora Jan Brožek,
korektorka Hanka Hosnedlová, František Tylšar, Jana Dohnalová, Štefan Palčovič,
ilustrátorka Nina Roubíková 

Autor fotografie: Lenka Tylšarová

Tato kniha je sice určená převážně dětem, ale i mnohý dospělý v ní najde jisté kouzlo, protože kniha Čertovické povídání by měla být především knihou “pro radost a potěšení”. Zejména pak pro malé čtenáře, kteří si tu přijdou nejvíce na své díky přiloženým omalovánkám, které vytvořila ilustrátorka a spisovatelka Nina Roubíková, autorka knih Díra a hororově laděného příběhu Jemčinská bestie.

Kmotrem knihy se stal Karel Kopš - známý producent, autor a režisér desítek filmů pro Českou televizi, držitel několika českých i mezinárodních ocenění, který natočil seriály jako Labužnický dějepis anebo Utajená řeč peněz.

O knize pak promluvila její korektorka a zakladatelka Jihočekého klubu Obce spisovatelů

Hanka Hosnedlová - v současnosti pracující jako publicistka na volné noze. Uvedla knihu jako ”Pohádkové vyprávění, kde defilují čerti, vodníci, víly, rytíři a nechybí ani utajené poklady. Odkaz na známé pohádky připomínají i různé dějové atributy jako fenomén tří bratrů, neopětovaná láska víly k člověku, nesplněné dané sliby, ztracený a znovu nalezený princ či neuváženě pronesená přání. A nejednou v nich vystopujete i nenásilné vstupy moderní doby. Avšak na rozdíl od vlídných českých pohádek ne vždy jsou tyto příběhy uzavřeny obvyklým dobrým koncem. Rozhodně není náhodou, že některé z nich připomínají spíš pověsti než tradiční pohádky, aby tak vytvořily jakousi záměrně tajemnou nadstavbu postrádaných černovických bájí.“

Polévání knihy “Čertovické povídání” šampaňským 

Autor fotografie: Štefan Palčovič

Celé setkání bylo vlastně poděkováním všem, co se na knize podíleli a bez kterých by jen těžko vznikla. Jako dík za spolupráci obdržel každý zúčastněný od autorky lahev šampaňského a originální „omalovánkovou“ tašku, na které si mohl vybarvit obrázek převzatý z ilustrací zmiňované knihy. Tři „ omalovánkové“ tašky a tři lahve šampaňského byly také ukryty v šesti dalších výtiscích knihy „Čertovické povídání“ v podobě speciálního losu s daným symbolem, coby bonus k této knize.

Celé setkání pak hudebním vstupem s akordeonem zakončil František Tylšar alias Jahodový básník, předseda Jihočeského klubu Obce spisovatelů, kapitán týmu Literáti, který se stal držitelem bodových rekordů v TV soutěži “Co na to Češi”, ale také textař a hudebník. Pro něho to byla zároveň velká premiéra, protože na harmoniku do té doby hrál jen s kapelou Řehečské kvarteto a černovická prezentace byla jeho prvním veřejným sólo vystoupením. Pro diváky vymyslel i malou soutěž a kdo rozpoznal melodii ze známého filmu, mohl získat jednu z knížek, které vydal Jihočeský klub Obce spisovatelů. Štastným vítězem se v tomto případě stal starosta města Jan Brožek.

Hudební doprovod František Tylšar alias Jahodový básník

Autor fotografie: Lenka Tylšarová

     

Poté následovala na přilehlém stánku tříhodinová autogramiáda, kde hosté z Jihočeského klubu Obce spisovatelů podepisovali své knihy.

Autogramiáda

Autor fotografie: Štefan Palčovič

Také ilustrátorka Nina Roubíková sem přivezla svou hororovou knihu Jemčinská bestie, František Tylšar rozložil na stůl železničářské povídky, ale i svou nejnovější publikaci pro děti Pohádky – nepohádky, Hanka Hosnedlová knížku rozhovorů s jihočeskými kulturními osobnostmi. Kmotr Karel Kopš nabídl zájemcům titul Následky manželství z lásky, knihu která vyšla před třemi lety a zabývá se mezilidskými vztahy.

František Tylšar připravený k podpisu

Autor fotografie: Lenka Tylšarová

         

Pro mnohé spisovatele to byla vůbec první návštěva Černovic u Tábora, takže tu svou premiéru slavil nejen František Tylšar se svou harmonikou, ale i ostatní zúčastnění. Čertovické povídání tudíž pro ně znamenalo nejen knihu, na které se podíleli, ale i knihu při níž objevovali nové, nečekané a mnohdy i pohádkové věci - a to nejen na papíře.

Českí a slovenskí autori spoločne

  Záhrada knižnice ožila uprostred horúceho leta česko-slovenským dialógom. 12. august nepatril tentokrát deťom, ale českým a slovenským literátom, ktorí svoje prvé kontakty nadviazali v roku 2020 na Dňoch slovenskej kultúry v Českých Budějoviciach. Tu sa zásluhou Pavla Tomašoviča, spisovateľa a publicistu a zároveň riaditeľa knižnice, začala spolupráca Knižnice Juraja Fándlyho s Juhočeským klubom Obce spisovateľov. Výsledkom nadviazaných vzťahov je zborník poviedok českých a slovenských literátov Sedm + sedem, ktorý v príjemnej atmosfére letného podvečera predstavil Martin Jurčo, moderátor RTVS. 

Obsahuje sedem poviedok českých a sedem slovenských autorov. Z nich je päť úzko zviazaných s Trnavou. Nájdeme tu poviedky od Zlaty Matlákovej, Benjamína Škreka, Štefana Kuzmu, Miroslava Danaja, Pavla Tomašoviča, Petra Mišáka a Igora Váleka. 
Špeciálnym hosťom podujatia bol predseda Juhočeského klubu Obce spisovateľov František Tylšar, ktorý predstavil aj ďalší zborník pod názvom Záchranná brzda alebo veselé príbehy zo železnice. Otázka Martina Jurča, či je železničiar, ktorý píše, alebo literát, ktorý hľadá témy na písanie na železnici, vyvolala u početného publika na perách úsmev. Odpoveď neprekvapila. Železnica totiž predstavuje podľa Tylšara „nevyčerpateľnú studnicu príhod“. S naším mestom ho mnohé príhody aj spájajú. Z Trnavy si dokonca vybral aj ilustrátorku svojich poviedok Michaelu Mondekovú, o preklad jeho poviedok sa postarala Beáta Kuracinová. 
Hudobné predely vynikajúco zvládli trnavskí hudobníci Pavol Opatovský a Jozef Laci Pagáč, a tak sme mohli opäť stráviť jeden príjemný podvečer v dobrej spoločnosti. Ako na záver povedal Pavol Tomašovič: „spojenie medzi českou a slovenskou literatúrou je vždy obohacujúce, pretože medzi našimi kultúrami nie je jazyková bariéra. A ani tá ľudská.“

Originál článku včetně fotografií si můžete prohlédnout na webu Knížnice Juraja Fándlyho v Trnavě.

Česko-Slovenské knihobraní

Starší generace si ještě pamatuje časy, kdy v Čechách zněla slovenština a na Slovensku čeština prakticky neustále. Měli jsme stejný televizní program, školní osnovy i vládu. Pak jsme se ale rozešli a oba národy i jazyky šly svojí cestou.

Dnešní mladá generace Čechů Slovákům často nerozumí a ani na Slovensku to není o moc lepší. Byl jsem nedávno dokonce svědkem toho, jak český a slovenský student „spolu hovoria poanglicky“, protože jeden z nich nebyl vzájemné komunikace v našich bratrských jazycích schopen.

Proto je každá příležitost k jazykovému sblížení vítána. Jedna z nich se uskutečnila dne 12. srpna v Trnavskej knížnici Juraje Fándlyho. Zní to skoro neuvěřitelně, ale byly zde představeny rovnou dvě nové knihy, které vznikly v česko-slovenské spolupráci.

První z nich napsal, původně v českém jazyce, spisovatel a předseda Jihočeského klubu Obce spisovatelů – František Tylšar. Překrásnými karikaturami ji doplnila nadějná výtvarnice z Trnavy – Michaela Mondeková – Mrvová. A protože Trnava je líhní umělců různých směrů, netrvalo dlouho a světlo světa spatřila také slovenská verze s názvem „Záchranná brzda alebo Veselé príbehy zo železnice“, kterou přeložila Beata Vargová Kuracinová, rovněž z Trnavy.

Druhá kniha, která byla přítomným představena, má téměř matematický název – 7 + 7. O tom, že se nejedná o početní příklad, nás přesvědčí jeho slovní přepis, který zní „Sedm plus sedem“. A ten, kdo správně počítá, také zjistí, že kniha opravdu obsahuje čtrnáct povídek. Sedm od českých a sedem od slovenských autorů.

Nápad vydat společnou knihu se zrodil na Dnech slovenské kultury, které probíhají každoročně v jihočeské metropoli a v jejichž rámci se setkávají zástupci slovenské kultury se spisovateli z Jihočeského klubu Obce spisovatelů. Už si ani nevzpomeneme, kdo myšlenku první vyslovil, ale víme, že u jejího zrodu seděli ředitel Trnavskej knížnici Juraj Fándlyho – Pavol Tomašovič a zakladatelka Jihočeského klubu obce spisovatelů – Hanka Hosnedlová. Bylo vybráno sedm a sedem reprezentativních autorů a za necelý rok v režii

Českobudějovických vznikla novotou vonící kniha. Nebývá to mezi literáty zvykem, ale veškerou práci na jejím vzniku obstarali členové tamního klubu. Sazbu a zalomení František Tylšar, korektury Hanka Hosnedlová, návrh obálky Jiří Hovorka a nakonec Jan Medek, majitel nakladatelství Epika v Jindřichově Hradci, který zajistil konečnou výrobu.

A na koho se v knize můžete těšit? Za českou stranu povídky napsali autoři: Ladislav Beran, Stanislava Bumbová, Jana Dohnalová, Hanka Hosnedlová, Jiří Hovorka, František Niedl a František Tylšar. Slovenskou polovinu vytvořili: Miroslav Danaj, Štefan Kuzma, Zlata Matláková, Peter Mišák, Benjamín Škreko, Pavol Tomašovič a Igor Válek. Pokud některá z těchto jmen slyšíte poprvé, nevadí. Každý autor je v knize uveden krátkou autobiografií a fotkou.

Povídky jsou z různých prostředí, psané mnoha styly, takže kniha působí sice pestrým, ale přesto uceleným dojmem. Více k obsahu neprozradím, konec konců, přečtěte si knihu sami. Co však prozradit mohu, je, že nebude jediná. V těchto dnech na Slovensku i v Českých Budějovicích pracujeme na její sestře, doslovně dvojčeti.

Co napsat na závěr. Poděkujme s úctou a pokorou za každou příležitost k vzájemnému poznávání. Poděkujme Pavlovi Tomašovičovi, který akci připravil a zorganizoval, Martinu Jurčovi za skvělé moderování, autorům, ilustrátorům, vydavateli za odvedenou práci. Hudebníkům (Pavol Opatovský a Jozef Laci Pagáč) za příjemnou atmosféru česko-slovenských písniček a nakonec všem divákům, kteří na akci přišli. Ti, kteří to nestíhali,nemusí zoufat. Obě knihy lze zapůjčit v knihovně nebo rovnou objednat u vydavatele na adrese medek@epika.cz.

=fjb=

Po kliknutí na obrázek, si ho můžete prohlédnout v plné velikosti. 

Budova Trnavské knihovny Juraja Fándlyho.

Zleva: Michaela Mondeková Mrvová, FrantišekTylšar 
a ředitel Trnavské knihovny JF Pavol Tomašovič.

Představení knihy Sedm plus sedem.

Překladatelka, autor a ilustrátorka... 

Beata Vargová Kuracinová (vlevo) a Michaela Mondeková Mrvová.

Zápis v pamětní knize.

Foto: z archivu autora.

Pozvánka od slovenských přátel

 

Cezhraničný poviedkový most

             Jedným z dlhodobých cieľov Jihočeského klubu Obce spisovatelů je pretrvávajúca snaha o tvorivú konfrontáciu v medzinárodnom meradle. Podľa Hanky Hosnedlovej, dlhoročnej predsedníčky tohto zoskupenia, išlo o celý rad podujatí najmä v súvislosti s hornorakúskym literárnym spolkom Netzwerk memoria. Výmenné podujatia vrátane autogramiád, besied, autorských čítaní či udeľovaní literárnych cien zavŕšili i doteraz dva spoločné poviedkové zborníky, ktoré vyšli v oboch jazykoch. Ďalšími významnými prepojeniami klubu aj v súčasnosti sú kultúrne kontakty s literárnou skupinou Arci Lettore  v talianskej Brescii, nemeckou skupinou spisovateľov z Mníchova, s česko-poľským poetickým festivalom, Medzinárodnou organizáciou ACCC, či niekoľkoročné zapojenie do podujatí organizovaných prachatickou mestskou knižnicou alebo nemeckými susedmi.

            Vydávanie spoločných publikácií komplikoval preklad z jedného jazyka do druhého. V česko-slovenskom variante pretlmočenie nie je potrebné. Po prvej, v súčasnosti ukončenej spolupráci s košickým regionálnym združením,  sa na tradičných februárových Dňoch slovenskej kultúry v Českých Budějoviciach začala načrtávať nová spolupráca. Pred vyše rokom vznikla práve na tomto podujatí dohoda o spoločnej publikácii medzi domácimi organizátormi a dvoma slovenskými delegátmi Spolku slovenských spisovateľov Pavlom Tomašovičom, riaditeľom Knižnice Juraja Fándlyho v Trnave, zároveň tajomníkom Trnavskej odbočky SSS i spisovateľom Igorom Válekom, tajomníkom žilinskej odbočky SSS. Výsledkom spoločného snaženia v zložitom pandemickom období je 155-stranová publikácia 7 + 7: Povídkový zborník jihočeských a slovenských autorů (Nakladatelství epika, Jindřichův Hradec, 2021).

            Autorka predhovoru, Hanka Hosnedlová charakterizuje knihu aj ako symbol čísla sedem – práve toľko je totiž autorov z českého juhu, rovnako ako slovenských literátov. Obsah tvoria súčasné poviedky  s dejovým presahom do nedávnej minulosti umocňujúcim stopu napätia, moment prekvapenia, filozofické uvažovanie pri bežných každodenných míľnikoch času, či náladovú hravosť a príslušný špecifický humor.

            Všetci štrnásti prozaici sú tí, ktorí hľadajú v snahe porozumieť sebe aj iným a prinajmenšom sa snažia chápať správanie, prejavy a situácie, v ktorých sa protagonisti nachádzajú. Nevšedne a originálne to zaznamenať, vôbec nie je jednoduché, skôr najťažšie. Farebný obal knihy so symbolickou bielou, modrou a červenou na čiernom pozadí dopĺňajú graficky výrazné slová v zmysle súčtu: sedm + sedem. Českí autori: Ladislav Beran, Stanislava Bumbová, Jana Dohnalová, Hanka Hosnedlová, Jiří Hovorka - grafik a autor obálky,  František Niedl prispeli do zborníka poviedkou; František Tylšar, súčasný predseda klubu, sa prezentuje ukážkou z knihy Záchranná brzda, vydanou aj v slovenskom preklade.

            Slovenské poviedky v publikácii predkladajú Miroslav Danaj, Štefan Kuzma, Zlata Matláková, Peter Mišák, Benjamin Škreko, Igor Válek. V snahe neschovávať sa za prísnu formálnosť Pavol Tomašovič vybral ukážku z románu Nič v krajine nikoho.

            Každého autora okrem literárnej ukážky navonok odkrýva fotografia a životopis. Zvlášť ten je u mnohých priam podnetom na napísanie príbehu, poviedky alebo novely.

            Je potrebné spomenúť informáciu autorky predhovoru a korektorky českého textu H. Hosnedlovej: „druhé kolo projektu bude realizované slovenskou stranou, samozrejme opäť za účasti juhočeských autorov“.

 

                                                                       Zlata Matláková

 

In: Literárny týždenník, roč. XXXIV, 26. máj 2021, č. 19 – 20, s. 12 - 13