Akce JčVK

 

Jsem Jazz

 V nedělní podvečer dne 18. září se v poetickém prostředí táborské galerie u Rudolfa II sešla vzácná sestava osobností, aby pokřtili knihu básní s názvem JSEM JAZZ. Tři ministři České pohádkové akademie, spisovatelé, vzácní hosté a nakonec i sám Rudolf.

Napadlo vás někdy, co má Jazz společného s poezií? Na Wikipedii se můžete dočíst, že jazz, čili džez (z angličtiny), je původně severoamerický hudební styl, který vznikl na začátku 20. století mezi afroamerickou komunitou na jihu USA, smícháním afrických a evropských hudebních stylů. Jeho africké kořeny se projevují hlavně v používání blue tónů, odpovídaček, improvizace, polyrytmů, synkop a tečkovaných (houpavých) skupin not.

A přesně takové jsou i verše Literátky na trati, pohádkové ministryně pro Múzy, autorky poezie, držitelky bronzového Pegase a obdivovatelky Jiřího Žáčka – Lucie Štefanové Šafrankové. Nalezneme v nich synkopy, polorytmy, improvizaci i skupiny teček nahrazujících pomyslné noty. A stejně jako u jazzové hudby i v její poezii z této nesourodé směsice vzniká nádherná kompozice poetických slov a myšlenek…

Akci zahájil klarinetista Rudolf Louda. Po jeho tónech představil knihu i autorku, která je také pohádkovou ministryní pro Múzy, František Tylšar - předseda Jihočeského klubu Obce spisovatelů a pohádkový ministr pro hudbu a poezii. Zdůraznil, že ač se zdají být témata básní běžná, jako láska, vztah muže a ženy či dokonce smrt, pozorný čtenář v nich nalezne dokonalý obraz Luciiny duše. A je to obraz plný bouřlivých emocí, tajných snů a krásy. Ale pozor, narazíte zde i na „Nebezpečné myšlenky“!

Po krátké ukázce, kterou přečetla členka Jihočeského klubu Obce spisovatelů Mária Nevrlová, následoval křest knihy. František Tylšar společně s druhým kmotrem – ministrem pohádkové spravedlnosti JUDr. Ivo Jahelkou popřáli knize vše dobré lepší a nejlepší na její cestě čtenářským světem. Svá přání stvrdili kapkami šampaňského vína…

A došlo i na dárky. Jako první se chopil své kytary Ivo Jahelka a po krátkém úvodu zazpíval píseň, kterou napsal na text jedné z básní Lucie. Byla nádherná a sklidila zasloužený bouřlivý potlesk. Po ní autorce gratulovali i další přítomní a při chutném občerstvení se rozvinula nejen zábava, ale i literární diskuze.

Co napsat závěrem? Určitě to, že již nyní vznikají texty do další knihy. Ale také obrovské poděkování všem přítomným za příjemnou atmosféru i paní majitelce galerie za skvělé zajištění akce…

Autorka při podpisování knih

MARTINSKÁ POETICKÁ JESEŇ 2022

Ve dnech 9. – 11. září proběhl na Slovensku již 18. ročník setkání literárních klubů a autorů ze Slovenska, Česka a Polska  -  Martinská poetická jeseň 2022, pořádaná Turčanskou knihovnou v Martině a Literárním klubem Duria za finanční pomoci Fondu na podporu umění. Předem chci podotknout, že jsem na tuto akci jel s nemalou zvědavostí, neboť jsem o ní slyšel pochvalná vyjádření. Musím přiznat, že víkend, prožitý ve společnosti více jak třiceti nadšených a pro literaturu zapálených autorů, předčil mé očekávání. V pátek odpoledne se konala v Turčanské knihovně v Martině prezentace tvorby autorů Almanachu MPJ 2022 doplněná působivým vystoupením folklórního souboru Hrádek z Bystřičky, poté se účastníci přesunuli do Vrútek, kde byli ubytováni v penzionu Burra a kde pokračoval další program setkání. Sobotní dopoledne vyplnil svými velice zajímavými a fundovanými přednáškami Mgr. Peter Cabadaj, který zúčastněné jednak seznámil s odkazem štúrovců dalším generacím, jednak přiblížil osobnost Juraje Jánošíka, jeho skutečný život a vzniklou legendu v kontextu štúrovské literární tvorby, která našla svou odezvu v mnoha zemích světa. Odpoledne následovala poučná prohlídka železničního muzea na nedalekém nákladovém nádraží, kde dobrovolní nadšenci renovují staré lokomotivy a díky odbornému výkladu pana ing. Petra Nagyho se všichni dozvěděli mnoho zajímavých informací a měli možnost nahlédnout i do útrob některých mašin. Před večeří následovalo autorské čtení, které opět zpestřilo folklórní vystoupení, tentokrát souboru Hradisko z  Vrútek. Večer se ještě četlo a pak dlouho společně zpívalo za kytarového doprovodu pana Oldřicha Svobody. Nádherná atmosféra plná souznění a krásného pohlazení pro duši.

A komu za to dík? Milé, usměvavé a nesmírně vstřícné metodičce Turčanské knihovny, paní Taťaně Sivové (na fotografii Aničky Vojtěchové červená), která pro nás zorganizovala program, po celý čas se nám svědomitě věnovala, všude nás doprovázela a v sobotu večer si s námi s chutí zazpívala. Nemalý dík patří i penzionu Burra za solidní ubytování, ochotu a velmi chutná jídla.

       Petr ŠULISTA

Po stopách zlého činu

 

Čecho-Slováci

Když se na počátku roku 2020 sešla delegace slovenských kulturních osobností se zástupci Jihočeského klubu Obce spisovatelů, nic nenasvědčovalo tomu, že právě dochází ke zrodu významné a dlouhodobé spolupráce na literárním poli.

Při pohoštění, které v rámci tradičních Dnů česko-slovenské kultury v Českých Budějovicích připravili kuchaři hotelu Budwais, se diskutovalo o mnoha problémech, které trápí kulturní dění. Mezi nimi zazněl i nápad Hanky Hosnedlové, vydat společnou knihu. A protože součástí slovenské delegace byl mimo jiné knižní odborník „na slovo vzatý“ Pavol Tomašovič, ředitel Knihovny Juraja Fándlyho v Trnavě, nezůstalo jen u slov.

Ani covidové nesnáze nezastavily přípravy. Bylo dohodnuto, že česká i slovenská strana vybere do knihy po sedmi povídkách bez tematického omezení. A také, že sazbu a vydání zajistí JčKOS ve své režii. Těchto úkolů se za českou stranu ujal předseda JčKOS František Tylšar.

Netrvalo dlouho a v počítači předsedy jihočeských spisovatelů se začaly scházet první texty. Z nich nakonec komise vybrala sedm vítězných. Stejné množství poslali i přátelé za východní hranicí. A tak vznikla kniha 7+7 , kterou jsme pokřtili v červenci 2021 na zahradě trnavské knihovny společně s dalším česko-slovenským projektem – knihou Záchranná brzda alebo Veselé príbehy zo železnice. Českou verzi napsal František Tylšar ve spolupráci s trnavskou výtvarnicí Michaelou Mondekovou. Slovenský překlad provedla Beata Vargová Kuracinová, která žije také v Trnavě.

***

Krátce poté jsme se společně pustili do další knihy. Podmínky zůstaly stejné, jen vydání proběhlo v režii trnavské knihovny. Sazbu opět zajistil František Tylšar, české korektury Hanka Hosnedlová a obálku další člen našeho klubu Jiří Hovorka. Opět bylo vybráno sedm českých a sedm slovenských děl, tentokráte v opačném pořadí. Za trnavskou stranu se v knize objevily povídky autorů  Miroslav Danaj, Štefan Kuzma, Zlata Matláková, Peter Mišák, Benjamín Škreko, Pavol Tomašovič a Igor Válek. Jihočechy v knize reprezentují Ladislav Beran, Stanislava Bumbová, Jana Dohnalová, Hanka Hosnedlová, Jiří Hovorka, Nina Roubíková a František Tylšar. Výslednou podobu knize s nadčasovým názvem Ponad čas vtiskly šikovné ruce dalšího člena našeho klubu - nakladatele Jana Medka a jindřichohradeckých knihařů, kteří knihy tvoří osvědčeným způsobem ruční šité vazby.

***

Již od rána dne 25. srpna 2022 se konaly v trnavské knihovně Juraja Fándlyho přípravy na odpolední akci. Pavol Tomašovič provedl českou delegaci ve složení Lucia Štefanová Šafranková, Mária Nevrlová, Jan Medek a František Tylšar překrásnými prostorami historické budovy místního knižního stánku. Poté přišla na řadu podnětná diskuse. U dobré kávy zaznělo mnoho myšlenek. Hovořilo se nejen o potížích, které dnešní doba na poli literárním přináší, ale také jak tyto překážky překonat. O tom, že i v době, kdy je nejsnadnější cestou psaní na přání trhu, je těžké psát a vydávat kvalitní literaturu. Tato se často ocitá nejen na kusé koleji, ale i zarostlá trávou a křovím.

Samotná akce začala v 17:00 hodin a jak už je mezi námi nepsaným zvykem, představeny byly opět dvě publikace. Knihu Ponad čas doplnila sbírka básní Jsem jazz. Tuto napsala a vytvořila členka JčKOS se slovenskými kořeny Lucia Štefanová Šafranková. Na pódiu besedy, kterou moderoval Pavol Tomašovič, o knihách hovořili František Tylšar a Lucia Štefanová Šafranková za českou stranu. Místní zastupoval Štefan Kuzma. Slovo dostali i Jan Medek a Michaela Mondeková. Hudební doprovod byl tentokráte v režii kytaristy Ľubomíra Konečného.

Každý účastník besedy hovořil o knihách ze svého úhlu pohledu. Co však bylo všem společné je skutečnost, že nezaznělo jediné kritické slovo. Naopak zazněly ukázky, které recitovala Mária Nevrlová a které sklidily silný potlesk. Jako zlatá nit se všemi vystoupeními táhla myšlenka, že spolupráce mezi našimi národy má smysl. A jak řekl v závěru František Tylšar: „Ať jsme Češi nebo Slováci, jedno máme společné. Každý zde na pódiu se narodil jako Čechoslovák. A těmi se také cítíme být!“

***

A co dál? Bude třetí kniha? Nechte se překvapit. Do roka a do dne se ukáže…

==FJB==

Foto: Mirka Danková

Jičínské návraty

 Již od ranních hodin zněly zahradou knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně písničky hudebně-divadelní formace Řehečské kvarteto. Co se tady děje?

Jako každý rok se i letos koná Knihovnický jarmark – akce, která přiláká houfy návštěvníků z blízkého i vzdáleného okolí. Pravidelní i občasní čtenáři si na ní mohou za symbolickou cenu pěti až deseti korun zakoupit nejednu z mnoha set vyřazených knih. A že je z čeho vybírat! Počínaje dětskou literaturou, přes kuchařky, romány, detektivky až po obsáhlé obrazové encyklopedie. Často zde narazíte i na knižní skvost, který již jinde neseženete. Mě osobně nejvíc potěšila kniha od Jana Bauera. Našel jsem jen jedinou. Snad je to tím, že se často nevyřazují nebo jsou rozebrány mezi prvními. Ale určitě to není proto, že by jich náš jihočeský klasik napsal málo.

Současně probíhá v zahradě knihovny jarmark se stánky. Nejčastěji se prodávají hračky pro děti a dobroty. Hezké jsou rovněž expozice SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR), která vydává knihy v úpravě pro nevidomé nebo organizace Bílá pastelka.

***

Na pódiu probíhá kulturní program. Pokud bychom se začetli do jeho tištěné verze, neunikne naší pozornosti položka Řehečské návraty- Literární spolek Řehečská slepice.

Václav Franc člen Střediska východočeských spisovatelů v jeho rámci vyhlásil nový ročník Literární soutěže humoru a srandy Řehečská slepice, ale také představil nový sborník povídek s názvem Návraty. A sám o něm říká: Jako její editor jsem oslovil autory k napsání povídky dle motta básně Františka Halase: „Já se tam vrátím!“ Přišlo sedmnáct osobitých výpovědí, neboť každý se vrací někam jinam, do rodné krajiny, do dětství, do pohádek, do historie, do školních lavic či srazů abiturientů. Kniha je podle mého názoru zajímavou sondou do současné české povídky, nakonec má v záhlaví napsáno „česká povídka 21. století.“

Svůj literární debut si v ní odbyla dvojice autorek, a to Marcela Bezrouková z Brna a Lucie Martínková z Pševse u Kopidlna. Řada autorů se zúčastnila předchozí společné knížky „Jablko nepadá daleko od stromu.“ Přibyli i další jako Miroslav Rezek ze Starých Splavů, Eliška Koppová z Prahy či dvojice zkušených pardubických beletristů Iva Tajovská a Lubomír Macháček.

Celkem jedenáct jich potom zavítalo na akci do Jičína, aby se společně představili divákům krátkou ukázkou. Postupně na pódium vystoupili František Tylšar, Jan Lipšanský, Jan Řehounek, Jiří Šandera, Pavel Velešovský, Ilona Pluhařová, Václav Kňourek, Eliška Koppová, Lubomír Macháček, Iva Tajovská a ten, kdo knihu provázel od prvního nápadu, až po moderování tohoto programu, Václav Franc.

O hudební předěly se postarali muzikanti z Řehečského kvarteta.

Na závěr zazněl i slib: Budu rád, když se nám podaří zorganizovat další společnou povídkovou knížku. Tentokrát bychom si chtěli pohrát s tajemnem a pracovní podtitul je „Tajemství třináctých komnat.“

Foto: Web knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně.

Jiří Sivok - Líp už bylo

 

Pozvánky J. Pixové