Podzim je obdobím, kdy obvykle bilancujeme úrodu nových knih,
vydaných během předcházejícího jara a léta. Mezi ně naprosto
jistě patří dvoudílný knižní projekt nesmírně aktivní
jihočeské autorky Jaroslavy Pixové, vydané nakladatelstvím
Blanice. Knihy spojuje nejen společný název „Když Vltava
zpívala“, ale i téma jejich obsahu, jímž je pochopitelně jedna
z našich nejopěvovanějších řek, jak již název napovídá.
Nejde však jen o řeku samotnou a její zajímavosti, ale především
o život lidí a běh historie na jejích březích.
Tyto dvě nádherné publikace se
spoustou zejména dokumentárních snímků, nákresů, plánků a
mapek se odlišují kromě barevných snímků na obálkách také
svými podtituly. První díl s podtitulem Od Týna po Rejsíkov
jednoznačně vytyčuje úsek toku Vltavy, kterému se Jaroslava
Pixová v tomto svazku podrobně věnuje. Všímá si přírodních
krás oblasti a místopisu krajiny, ale i historických faktů
vážících se k vltavskému údolí v daném rozsahu, s nejedním
odskokem do pravěku a následných údobí, ve spojitosti s
archeologickými nálezy a dochovanými stavbami. Podrobně popisuje
městečka, vesnice, osady i osamělá stavení na březích Vltavy,
včetně historických staveb, zabývá se osudy těch, kteří s
tímto územím a jeho osidlováním spojili své životní osudy,
nezapomíná ale ani na stavby novověku, jako jsou přehrady, mosty,
apod. Svá vyprávění začíná v Týně nad Vltavou, v jeho
romantických zákoutích psaných dějinami, ale i v domech
tamějších řemeslníků, kteří k provozu svých řemesel
potřebovali vodu – jako koželuhové, jircháři, soukeníci,
barvíři a v neposlední řadě také mlynáři, jimž je vyhrazen
poměrně velký prostor, nebo říční šlechta - voraři. V
dílčích kapitolách se zabývá rodopisy rodinných klanů,
zejména pak mlynářských rodů, ale i někdejším společenským
životem a činností spolků, sakrálními stavbami, obchodními
podmínkami, nástupem průmyslu či moderní výstavby. Podrobně
popisuje zajímavé a nevšední okamžiky včetně přírodních
katastrof, mimo jiné také postup pokroku v kraji. Samostatnou
kapitolu tvoří lodní doprava a přínos známého podnikatele
Vojtěcha Lanny a jeho následovníků, na stránkách najdete i
jména hostů slavných jmen, kteří do tohoto kraje zavítali.
Druhý, ještě objemnější díl
nese podtitul Od Lipovska po Zvíkov. I zde bychom mohli podrobněji
hovořit o obsahu v podobném duchu, s neopomenutelnou dominantou
hradu Zvíkov a jeho historií, Podolským mostem či přemístěním
pověstného řetězového mostu, který později našel využití u
Stádlce. Autorka fundovaně popisuje i další změny v rázu
krajiny a osídlení, dává širší prostor životopisným statím
o tamějších rodinách, také změnám, které se krajiny kolem
Vltavy vzhledově i existenčně dotýkaly. V obou případech jsou
knihy doplněny i složkou barevných fotografií ze současnosti,
vztahujících se k popisovaným lokalitám.
Je úžasné, kolik autorské práce
oba zmiňované svazky obsahují. Nejde jen o zkoumání v archivech,
muzeích a rodových kronikách dotčených osob, ale i o to, že
každý kousek z popisovaných končin autorka osobně prochodila,
aby její řádky byly zasvěcené a ověřené realitou. Myslím, že
právě tento dvojdílný, velice podrobný projekt je zatím
vrcholem tvorby Jaroslavy Pixové a že zaujme nejen ty, kteří zde
najdou zmínky o svých předcích nebo místech, která dobře
znají, ale i řadu dalších čtenářů, milujících historii a
seriózní popisy faktů z dob dávno i nedávno minulých.
Hanka Hosnedlová