V devadesátkách nebyla o zločin nouze

 Jaroslava Pixová

 Příznivci detektivek píseckého autora a bývalého kriminalisty Ladislava Berana se dočkali nejen jeho nové knihy, ale po delším čase i setkání s autorem na tradičním místě, v píseckém knihkupectví Elim. Tady se odehrávaly téměř všechny křty a autogramiády jeho nových knih. Dlouhá fronta čtenářů tu vždy trpělivě čekala na autorův podpis. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 24. března, kdy zde představil Panoptikum města Písku.

V osmnácti povídkách se Ladislav Beran vrací do svého rodného města Písku, kde již známí kriminalisté z předchozích příběhů – dvojice Mach a Studnička se svým nadřízeným kapitánem Karasem – řeší další zapeklité případy, které však už dostávají poněkud jiné dimenze. Autor se totiž posunul v čase do doby devadesátých let 20. století a přehoupl i do nového tisíciletí a vrací se k případům, na jejichž řešení se sám podílel. V této popřevratové době měli kriminalisté plné ruce práce, nevěděli takříkajíc kam dřív skočit, protože trestná činnost nabrala na obrátkách nejen co do četnosti, ale i na vynalézavosti a drzosti pachatelů, kteří se množili jak houby po dešti. A to jsme jen na oddělení „majetkářů“, kteří se pokoušeli chytat zloděje všeho druhu. Nemluvím o dalších, leckdy oborech do té doby téměř pro nás neznámých. Přispěla k tomu mohutná amnestie hned na začátku roku 1990, kdy byli vězni nejen propuštěni, ale byly jim i vyčištěny trestní rejstříky, a také nechuť mladé generace živit se prací. Ta se trestnou činností nejen obohacovala, ale i bavila. A tak se vězeňská zařízení zase rychle plnila.

Ladislav Beran patří k nejpilnějším autorům v Jihočeském klubu Obce spisovatelů. Absolutní jedničkou co do počtu napsaných knih je Jan Bauer, kterých jich má na svém kontě už přes dvě stovky. Toho asi těžko někdo dožene.  Ale i s Ladislavem Beranem se může málokdo měřit. Považte, že toto je již jeho 53. kniha! A to mu v tomto roce vyjdou ještě tři!  „V dubnu to bude kriminálka s názvem Lákavá nabídka ke zločinu a v druhé polovině roku Četnické povídky z Prácheňska a Zabij ho potichu! Na příští rok 2023 jsem vydavatelství MOBA už podepsal smlouvu na další dva tituly s názvem Poklona, páni četníci! a Čekání na vraha,“ ještě upřesnil. Znamená to, že námětů je stále dost a Ladislav Beran je opět zpracuje se svým specifickým humorem, kriminalistickým nadhledem a s notnou dávkou napětí.

Ladislav Beran při podpisu knihy věrné čtenářce. Foto J. Pixová

Přípitek Ladislava Berana s dalšími členkami Jihočeského klubu Obce spisovatelů, zleva Radkou Velkovou a Jaroslavou Pixovou. Foto V. Pixa

Autor při autogramiádě. Foto J. Pixová

Jiří Sivok - Pár zbytků pro krysy

Jiří Sivok

Pár zbytků pro krysy

Golden Dog, 2022

Nová kniha Jiřího Sivoka, dlouholetého člena Jihočeského klubu Obce spisovatelů, je tentokrát postavená na povídkové tvorbě, kterou jednoznačně propojuje její žánrové zařazení, jehož hlavními atributy je tajemno, záhady, ale také hodně drsný pohled na události zobrazované i z oné nehezké, hodně temné strany. V povídkových dějích nejde jen o hororové prvky, ale autor se suverénně pohybuje i ve sci-fi námětech nebo ve světě fantasy. A právě tady lze ocenit Sivokovu neuvěřitelnou a do detailů propracovanou fantazii, ale i jeho schopnost vystavět povídky na strhujícím, napínavém ději, samozřejmě v jeho případě s drsnými, ale tradičně plastickými popisy, které slabším povahám asi nebudou dělat zrovna dobře kolem žaludku. Nicméně jeho stavba těchto povídek, jakkoliv hrůzná, občas i morbidní – je skutečně záviděníhodná. Myslím, že by stejný postup s mistrovsky vykresleným dějem a jeho dílčími ztvárněními dokázal uplatnit i v jiném žánru, v jiné formě povídek - povídek pro podstatně širší okruh čtenářů. Ale Jirka Sivok, ačkoliv je v životě a vůči své rodině jemný, vstřícný a nesmírně empatický, zůstává nadále věrný svému syrově dramatickému žánru, ve kterém poměrně rychle stoupá po žebříčku úspěchu. A to i díky své schopnosti volit odpovídající obrazy, metaforická ztvárnění, akcelerační stupňování napětí a často i nečekané překvapivý závěr.

V necelých dvou desítkách povídek se tak dostanete do podivných, neznámých světů ať už na Zemi nebo mimo naši planetu, do temných zákoutí lidského myšlení i jednání – ale jedno vám mohu slíbit stoprocentně - po celou tu dobu strávenou nad knihou vám bude lítat mráz po zádech...

Hanka Hosnedlová

František Tylšar v roli pohádkové osobnosti

Letos po třicáté proběhl na výstavišti v Praze-Letňanech mezinárodní veletrh cestovního ruchu a regionální turistiky Holiday World & Region World (18.- 20. 03.2022). 

Svoji vlastní expozici zde měla společnost Mapcentrum s.r.o., známější spíše pod názvem Česká pohádková akademie. 

V neděli odpoledne v rámci jejího doprovodného programu proběhlo setkání Jeho veličenstva krále Jihočeského pohádkového království, takto populárního herce Václava Vydry s vévodou Valdštejnem a jeho chotí. Slavnostní událost završilo jmenování člena Obce spisovatelů ČR Františka Tylšara - Jahodového básníka, uznávaného iniciátora a editora sborníků Literáti na trati, výborného akordeonisty, fotografa, obdivovatele ženské krásy... a nyní Pohádkového ministra pro hudbu a poezii z vůle jihočeského Veličenstva pana Vydry. Předání jmenovacího dekretu přijal nový hodnostář pohádkového Království se slavnostním slibem, že bude dobrým správcem, pečujícím o Múzy hudební i poetické nejen v říši, nýbrž v okruhu působností České pohádkové akademie i po celé České republice. Tohoto vyznamenání se Jahodovému básníku dostalo více než oprávněně, vždyť je autorem už druhého svazku půvabných Veršovaných pohádek. 

Na výstavě byl rovněž představen nový Pohádkový cestovní pas, v němž byl František Tylšar již jako ministr uveden, a jeho osobnostní turistická vizitka; vizitky představují žádanou sběratelskou záležitost tzv. Turistického deníku. Ovšem vizitky nového ministra poezie byly všechny obratem vyprodány a na jeho podpis včetně razítka stála občas i fronta.

Františka Vrbenská

Foto: archiv ČPA

Jan Bauer - 77 let

Kolektiv slovenských a jihočeských autorů - Ponad čas

Kolektiv slovenských a jihočeských autorů

Ponad čas

Epika, 2022

Tento povídkový sborník je v pořadí již druhým společným dílem jihočeských a slovenských autorů, tentokrát v režii slovenské strany, konkrétně Trnavské knižnice v čele s Pavolom Tomašovičom. Proto také nese slovenský název Ponad čas. Nicméně sazba, vytištění a grafický návrh obálky jsou i v tomto případě prací Jihočechů.

Také druhý povídkový sborník se drží původního použitého schématu, a to je po sedmi výběrem stanovených autorech z obou zúčastněných stran, tedy celkem čtrnáct povídek s různými náměty i zachyceným časovým obdobím děje. Ve slovenské části najdeme práce autorů s vazbami na Trnavskou knižnici - Miroslava Danaje, Štefana Kuzmy, Zlaty Matlákové, Petera Mišáka, Benjamina Škreka, Pavola Tomašoviče a Igora Válka. Většina z nich se podílela i na předchozím společném knižním projektu, který zaznamenal nesporný úspěch. Obdobně je tomu i v české části publikace, kterou vyplňují práce Ladislava Berana, Stanislavy Bumbové, Jany Dohnalové, Hanky Hosnedlové, Jiřího Hovorky, Niny Roubíkové a Františka Tylšara. Také pod návrhem obálky knihy je však podepsán jihočeský autor – Jiří Hovorka, jehož grafika zdobila i přebal prvního česko-slovenského sborníku.

Čtenář má tak možnost porovnat, jaká témata oslovují slovenské spisovatele a na čem staví své povídkové příběhy jihočeští autoři. Rozdílné náměty, rozdílné přístupy ke zpracování, rozdílné pojetí dějové linky, rozdílné názorové roviny. Ale v každém případě jsou to povídky čtivé a zajímavé – a to by měla být také stručná charakteristika společného slovensko-českého díla, které jistě ani tentokrát není tím posledním...

Hanka Hosnedlová

120. výročí narození Antonína Matěje PÍŠI

 

Antonín Matěj Píša – český básník, literární

a divadelní kritik, novinář se narodil 10. května 1902 ve Volyni. Vystudoval bohemistiku a germanistiku na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. Od roku 1925 do roku 1938 působil v redakci novin Právo lidu jako kulturní redaktor, poté, do roku 1952, pracoval mimo jiné v redakci
a nakladatelství Národní práce a Práce. V sezóně 1945/1946 byl dramaturgem Národního divadla. V letech 1952 až 1954 byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV
a v období 1954 až 1963 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel. Zemřel 26. února 1966 v Praze a je pohřben na Šáreckém hřbitově.

Mimo jiné napsal básnické sbírky Dnem i nocí (1921), Nesrozumitelný svatý (1922), Pozdravy (1923), Hvězdy ve vlnách (1924), Hořící dům (1925). Kritické práce – Soudy, boje a výzvy (1922), Směry a cíle (1927), Proletářská poezie (1936), Poezie své doby (1940), Stopami poezie (1962) a jiné.

Řekli o něm: „… věrný básnický druh Jiřího Wolkra a smělý kritik, dovedl
za básnickým slovem odhalovat vždy fakta životní a společenská a byl vždy v nejužším spojení s pokrokovou linií české kultury …“ (František Götz, literární historik a kritik)

„Píša je též básníkem nových očí. Dovede svět vidět tak, jak svět chce, aby byl spatřen. Svět znásilněný válkou, bídou a kapitálem tolik toho potřebuje, že ti, kteří mají schopnost vidět to, čeho sice není, ale co by mělo být, nemohou pohlédnout na nic, aby se jim to před očima nerozrůstalo svými možnostmi do nekonečna.“
(J. Wolker)

Petr ŠULISTA

 

Zdroj: A co básník (antologie české poezie 20. století), Mladá fronta, edice Máj, Praha 1963, wikipedie.cz

 

 

Jan Bauer - Poutníci ze Svaté země

Jan Bauer

Poutníci ze Svaté země

MOBA, 2022

Hned úvodní kapitolka nové knihy pilného jihočeského autora Jana Bauera a zároveň i podtitulek ve znění: Detektivní případy mnicha Blasia vysvětlují, že se jedná o zápisky zmiňovaného vzdělaného mnicha františkánského řádu. To, že je navíc nevlastním bratrem Jindřicha III. z Rožmberka, dává postavě Blasia, pomocníka Jakuba Protivy z Protivce, vyšetřujícího tehdejší zamotané případy, ještě zajímavější.

Blasiovo vyprávění začíná návratem poutníků z Jeruzaléma, kde se byli poklonit památkám na Ježíše Krista. Na své cestě se zastavili a postavili své stany na Novém Městě pražském, jehož obyvatelé nebyli z nových sousedů příliš nadšeni. A tak bylo celkem nasnadě, že tito zbožní cestující byli obviňováni z loupeží a vražd, které se najednou začaly v daném místě objevovat. A různé indicie na ně i ukazovaly. To byla zase obvyklá příležitost pro tamějšího rychtáře Jakuba Protivu, zkušeného vyšetřovatele, jemuž věrně stál po boku i náš vypravěč Blasius. Vypátrat skutečné pachatele nebylo pochopitelně jednoduché a jen díky podrobnému spisování prostopášného mnicha, se čtenář dozvídá spoustu nových skutečností, které sice ne pokaždé vedou k cíli, nicméně zamotají hlavu i dvojici našich vyšetřovatelů. Rozmotávat to spletité klubko záhad a postupných odhalení bylo nejen náročné, ale i nebezpečné, tím spíš, že do děje vstupují i postavy z řad duchovních a vážených občanů. A situace houstne i pro Jakuba a Blasia, který si ovšem ani v takových vyhrocených situacích neodepře nic z darů pozemských, včetně ženské náruče.

V rozuzlení pak hraje roli spousta faktorů, včetně omylu jak v uskutečňovaných zločinech, v podezřívaných osobách, tak v postavě hlavního viníka. Ale k překvapení všech, čtenáře nevyjímaje, se našim vyšetřovatelům podaří odhalit i hlavního iniciátora – nebo snad ne?

Hanka Hosnedlová

40 let strakonické Moai

 

Ladislav BERAN - Panoptikum města Písku

  Ladislav BERAN

Panoptikum města Písku

MOBA, 2022

Písecký spisovatel Ladislav Beran je znám především jako autor kriminalistických povídek v převážné většině z píseckého okresu. Proč zrovna Písek? Jednak je to Beranovo milované bydliště a má jeho teritorium podrobně zmapované, jednak má bohatou inspirující zkušenost, protože zde před nástupem do důchodu působil jako kriminalista. Navíc vychází ze skutečných a archivních případů, které tvoří základní kostru jeho příběhů. Ovšem čtenářskou přitažlivost podmiňuje zejména Beranovo specifické literární pojetí a nenapodobitelná, živelná jadrnost projevu jeho hlavních hrdinů, ať už z dob písecké četnické pátračky nebo z problematické současnosti.

Ani nová Beranova kniha se nevymyká z této stručné charakteristiky. A už z jejího názvu - Panoptikum města Písku - je patrné, že se i tentokrát ponoříme do světa zločinu, pátrání a zaslouženého trestu. I v tomto případě zde figuruje jako vyšetřovatelé oblíbená dvojka Mach a Studnička, se svým bodrým nadřízeným – kapitánem Karasem. Časová osa děje necelých dvou desítek povídek vytyčuje období nadějeplných, avšak ještě tápajících devadesátých let, ale přehoupne se i do neméně hektických roků nového tisíciletí, kdy se i zločin nečekaně dostává do nových dimenzí. A s jeho odhalováním samozřejmě i protistrana – vyšetřovatelé z kriminálky. A také město, které je autorovou srdeční záležitostí, doznává určitých změn, které jako autor nemůže opomíjet, ale třeba i neschvalovat. Nesporným bonusem Beranových povídek je ovšem i občasný úsměvný humor a lehce sarkastický nadhled, přesně a citlivě zapadající do drážek příběhu. Také to, že i svým zločincům a recidivistům nechává jejich lidský rozměr, činí jeho příběhy hodnověrnými a navíc i v určitém směru laskavými.

A je jedno, jestli se jedná pouze o prodej kradených věcí, násilí, vykrádání chat, chalup a domků či zločin nejtěžší, jako je vražda. Beran nedělá ze svých hlavních postav žádné supermany, klidně je nechává tápat, uhnout do slepé uličky nebo se i mýlit v určení pachatele, nezastírá nutnost propojení s jinými útvary a službamii ústředími, ale vždycky je po řadě různých peripetií spolehlivě dovede ke konečnému odhalení. A to je hlavní myšlenka knihy – aby zlo bylo vypátráno a přiměřeně potrestáno...

Hanka Hosnedlová

František Niedl - Ano, můj pane

František Niedl

Ano, můj pane

MOBA, 2021

Také tento román Františka Niedla s fantazii jitřícím názvem Ano, můj pane, byl vydán nakladatelstvím MOBA, a to krátce před koncem roku 2021. Zmiňovaná skutečnost ovšem nebrání tomu, abychom se k nadčasovému historickému románu s detektivní zápletkou vrátili právě v této době.

Nespornou Niedlovou autorskou předností jak v historických příbězích, tak v románech datovaných do současnosti či celkem nedávné minulosti světových válek, je jeho spisovatelský styl. Svou chlapskou syrovou drsností, dobře načasovanou ironií a jednoznačnou přímostí připomíná, jak jsem již několikrát zdůraznila, například Chandlera. Ale stejně jako on dokáže bez cukerínového pozlátka a zbytečného rozmělňování vložit do děje a charakteristik postav i určitou přiměřenou dávku citlivého sympatizování a empatie Snad proto jeho knihy oslovují nejen mužskou, ale i ženskou část čtenářské obce, i když je z jeho knih každému jasné, že středověk byl skutečně surový. Dalším silným místem Niedlových knih jsou dialogy, vykreslující povahu a smýšlení jednotlivých postav, zároveň ale nadmíru životné a věrohodné. Nesporně i popis bitev či dobývání měst a hradů má díky své akčnosti svůj nezpochybnitelný význam.

Tentokrát je hlavním hrdinou knihy Ondřej z Rohatce, který se svým bojovým uměním po několik let uplatňoval na evropském bojišti jako žoldnéř. Naposledy ve službách kralevice Karla Lucemburského při jeho italském tažení. Ačkoliv byl ve svém válečném řemesle skutečně dobrý a jeho bojové umění bylo i oceňováno, rozhodl se službu ve vojsku ukončit. Začalo se mu stýskat po normálním prostém životě v jeho domovině, a tak se rozhodl vrátit domů. Jeho odhodlání podpořil i fakt, že ztratil věrného přítele - Haška z Jenčova. Strastiplná a dlouhá cesta s malým italským doprovodem byla plná dobrodružství, nebezpečí a úkladů. Ale ani hrádek Jenčov na Křivoklátsku, který původně patřil Ondřejovu příteli Haškovi a který mu byl kralevicem připsán za vojenské služby, nebyl spolehlivým klidným zázemím. Nastolit nové pořádky nebylo zrovna jednoduché a vlastně svým způsobem musel o hrádek znovu bojovat. S kým a jak se dozvíte ve druhé části knihy...

Hanka Hosnedlová

Na chvostu komety

Kolektiv autorů Jihočeského klubu Obce spisovatelů

Na chvostu komety

Epika, 2021

Tento povídkový almanach, jehož autoři jsou členy Jihočeského klubu Obce spisovatelů, sice nese v tiráži dataci roku 2021, kdy vznikl a byl vytištěn, ale ke čtenářům se dostal až na začátku roku letošního. Je to v pořadí již sedmnáctý společný klubový sborník, jehož iniciátorem a garantem byl František Tylšar. Tentokrát je zaměření knihy věnované stále populárnějším žánrům sci-fi a fantasy. Na jeho obsahu se podílelo celkem třináct autorů – Stanislava Bumbová, Jana Dohnalová, Hanka Hosnedlová, Hynek Klimek Miloslav Král Český, Jindřich Malšínský, Hana Marounková, František Niedl, Nina Roubíková, Jiří Sivok, Vladimír Sulek, Miroslav Tota a František Tylšar. Čtrnáctým spolutvůrcem byl pak Jiří Hovorka, který se postaral o grafický návrh obálky.

Pestrost obsahu podmiňuje nejen volné téma pro dané žánrové okruhy, které umožnují netušené dějové postupy či neotřelé využití vědeckých a technických podkladů pro vystavění dějové linky, ale i nápaditost jednotlivých zapojených autorů. Nechybí ani nezbytná dávka dobrodružství a potřebného napětí, které čtenář oceňuje, stejně jako občasnou, nadstavbovou špetku humoru. V některých povídkových kapitolách je pak děj postaven mimo náš čas, zaběhané nazírání okolního světa či dosavadní, zakotvené a uznávané vzorce logiky. Často se však autor upíná k futuristickým vizím do budoucna, k netušeným technickým vymoženostem, k cestám do vesmíru... Nicméně vždy se počítá se čtenářovou fantazií, která je pro tyto žánry zcela nezbytná...

Hanka Hosnedlová

Jan Bauer - Příliš mnoho podezřelých

Jan Bauer

Příliš mnoho podezřelých

MOBA, 2021

Tato kniha z pera pilného jihočeského autora Jana Bauera byla sice vydaná na sklonku roku 2021, my se však k jejímu obsahu vracíme teprve nyní, v roce se třemi dvojkami. Tato obsáhlá publikace s téměř čtyřmi sty čtyřiceti stránkami, kterou vydalo nakladatelství MOBA, zahrnuje v podstatě dva dřívější Bauerovy knižní tituly, rovněž z produkce tohoto vydavatelství, pod jedním společným a nadmíru přitažlivým názvem – Příliš mnoho podezřelých. Prvním z nich je Vražedná mše (z roku 2015) a druhým Smrt na Karlštejně (z roku 2017). Společným jmenovatelem obou historických detektivních románů je pak postava vyšetřovatele – Jakuba Protivy z Protivce, pomocníka královského sudího, jemuž v obou případech stojí po boku věrný, sympaticky a živelně prostopášný, ale nesporně důvtipný mnich Blasius.

V příběhu s názvem Vražedná mše jde o smrt Hynka z Lichtenburka během mše konané v chrámu svatého Jakuba, která vlastně odstartuje další vraždu – tentokrát v jedné z uliček města Kutná Hora. Další obětí je totiž Břeněk z Riesenburka, další z účastníků sněmu. Není sporu o tom, že mezi oběma úmrtími je určitá spojitost, kterou se dvojice našich středověkových vyšetřovatelů pokouší odhalit a nalézt i viníka v obou případech vraždy. A že to není snadný úkol, při němž nejednou jde o život, je naprosto jasné. Jak se Jakub společně s Blasiem vymotají ze spleti intrik, nástrah a skrytých bojů o moc, a zda najdou skutečné viníky vražedných útoků, předestírá dobrodružná linie děje, plná napětí a zvratů. Přitažlivost příběhu však umocňuje skutečnost, že se vše odehrává v historických kulisách, na pozadí skutečných dějinných událostí a za účasti reálných historických postav. A to je velká přednost Bauerových detektivních románů z dob dávno minulých – jeho znalost prostředí, událostí i osobností.

Obdobně je tomu i ve druhé části knihy s názvem Smrt na Karlštejně, jejíž titul už sám o sobě napovídá, kde se bude odehrávat většina napínavého děje. Tady se nit příběhu odvíjí od rokování králosvké rady, konaném právě na královském hradě Karlštejně a zasedajícím v nepřítomnosti krále Václava IV. Nutno dodat, že v době značně neklidné, plné dramatického dění, hemžící se lotry a násilníky všeho druhu. Jak už bylo řečeno, i tady je kladným akčním hrdinou Jakub Protiva a jeho přítel – františkánský mnich Blasius. Tentokrát je však otázka odhalení náročnější a spletitější o to, že se zločin odehrál právě na zmiňovaném královském hradě Karlštejně. Noční posezení po prvním dnu zasedání rady se totiž zvrhla v divokou pitku, která má nečekané důsledky v podobě smrti Ctibora Berky z Dubé, významného představitele českého panstva. Nalezení jeho mrtvého těla v místní studni nastolí celou řadu těžko zodpověditelných otázek a dohadů. A protože v průběhu odhalování dílčích skutečností a pavučiny nečekaných souvislostí začíná jít o život i Jakubovi a Blasiovi, je jasné, že nešlo jen o nešťastnou náhodu. A tak oba vyšetřovatelé, postupující krok za krokem nebezpečným územím zločinu, dovedou čtenáře až ke zdárnému a nesporně i překvapivému odhalení.

Hanka Hosnedlová