
Literární salon č. 1 – 13.3.2025 – Info k programu
Jaroslava Pechová: Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla
Kniha je vyznáním kraji autorčina dětství. Především je však vyznáním velkému člověku Otu Pavlovi. Byl básníkem píšícím prózou. Byl spisovatelem, který - tak jako autorce - vstoupil do života nekonečné řadě čtenářů a posléze i filmových diváků a posluchačů v mnoha zemích světa. V knize jautorka použila úryvky z korespondence a Pavlovy tvorby, neboť poodhalují jeho křehkou a poetickou duši. Jak autorka výslovně říká: „Mým přáním je, aby tato kniha vzbudila ve čtenářích touhu stále se navracet k Pavlovým knihám, aby v nich probudila i chuť podívat se do líbezného kraje pod hradem Křivoklátem, jímž se vine jako dlouhá mnohobarevná stuha tajemná řeka Berounka.“
Martin Petiška: Evropská kniha živých
Evropská kniha živých líčí osudy "starého světadílu", zachycuje archetypy jeho dějin... ilustruje v epických básních osud Evropanů a Evropanek během mnoha pokolení. Od pravěkých dob, přes antické časy do současnosti popisuje podivuhodné osudy, klene oblouk i pomocí příběhů do daleké budoucnosti. Vypráví o osudech kontinentu v řadě strhujících příběhů. O společném domově jménem Evropa.
Martin Petiška: PODIVUHODNÉ CESTY ÁMOSE GOLDSILBERA
CO BY SE STALO KDYBY... Přemyslovci nevymřeli? Kdyby vládli dodnes? K. H. Mácha nezemřel mladý? Jan Žižka odejel za oceán místo válčení v Čechách? Podmanil si inckou říši? CO BY SE STALO KDYBY... Kdyby prezident Beneš nepřijal demisi ministrů ?
Kniha PODIVUHODNÉ CESTY ÁMOSE GOLDSILBERA přináší „tajné zprávy“ a neznámou podobu minulosti... SPISOVATEL MARTIN PETIŠKA romanopisec, novelista, povídkář, vypráví ve své JUBILEJNÍ STÉ KNIZE příběhy jiného času…
Lubomír Brožek: Kuks
Sbírka sonetů KUKS představuje 26 básní a je, slovy autora, pokusem o současnou reflexi Ctností a neřestí, jejichž barokní podobu na Kuksu ztvárnil Matyáš Bernard Braun. Impulzem k jejímu napsání byla pochybnost, zda vůbec ještě dokážeme rozlišit dobré od špatného, bez čehož není možné uvažovat o naplnění spravedlnosti, dle starověkých filozofů nejvyšší z tradičních ctností.