Šumava, Kelti a film

V současném přetechnizovaném světě se zájem o minulost, navíc tajemnou a zahalenou spoustou nezodpovězených otázek, stále navyšuje. K tomu nesporně patří i problematika Keltů, dávných předků, o nichž se toho příliš neví, nicméně jejich doba, život a náboženství přitahují stále víc pozornosti. A tak se tato historická etapa stále znovu a znovu vrací na scénu, a to v různých podobách.

Jednou z nich je i celovečerní film SAMHAIN, který vznikl hlavně díky jihočeským tvůrcům. Scénář napsal a režie se ujal Daniel Habrda, jinak provozovatel českobudějovického kina Kotva a Letního kina. Ujal se rovněž režie filmu a nutno dodat, že velice zdařile a profesionálně. Tento mysteriózní krimi thriller má totiž nespornou přitažlivost po všech technických i vjemových stránkách. Děj se odehrává v zapomenuté vesničce, která si žije svým vlastním životem v lůnu šumavských lesů, jejichž scenérie dodává záběrům žádoucí tajemný nádech a očekávání nevšedního dění. O to se postarala citlivá kamera Pavla Brychty a Ondřeje Kurčíka a nádherné, až snové, tajemné záběry krajiny v různých částech dne. Vše pak skvěle umocňuje i výrazná a nápaditá filmová hudba Michala Habrdy. Nesporným přínosem pro věrohodnost a odbornou stránku tohoto téměř dvouhodinového filmového snímku, jehož producenty jsou Daniel a Michal Habrdovi, bylo poradenství religionisty Mgr. Pavla Horáka, Ph.D., který působí jako vědecký pracovník v Etnologickém ústavu AV ČR a na Vídeňské univerzitě v rámci projektu Occult Bohemia.

Hlavní zápletku tvoří smrt mladé dívky nalezené v hlubokém lese za podivných okolností. Její vraždu přijíždí vyšetřovat mladá kriminalistka. Ta se pomalu vpravuje do nezvyklého stylu tamějšího vesnického života, ale děj se zamotává, přijde i další vražda, a k tomu i tajemné odkazy na keltskou mytologii, starodávné rituály a jejich nečekaný návrat do tamějšího současného života. Střízlivá racionalita a odmítání pohanského čarodějnictví vnáší do odvíjejícího se děje jakousi vyrovnávající linku reálné přijatelnosti, ale onen opar tajuplnosti, místy až hororové, se ve filmu udržuje v popředí až téměř do samého konce. Však také titul filmu Samhain, což je název keltského svátku, je jakousi obdobou dnešních Dušiček, které jsou také opředeny určitou a nepochybně přitažlivou mystikou.

Nesporný punc velkého filmu dodávají projektu jména zapojených profesionálních herců, ať už se jedná o Davida Švehlíka, Kamilu Janovičovou, Radima Fialu, Jana Čenského, Alici Bendovou, Pavla Trávníčka, Jiřího Štěpničku, Aloise Švehlíka, Pavla Soukupa, Ondřeje Nováka, Danielu Šiškovou či herce Jihočeského divadla Jana Dvořáka, Tomáše Drápelu, Danu Verzichovou, Pavla Oubrama, Jana Huška a další.

Květnová zkušební veřejná prezentace filmu s předcházející fundovanou přednáškou Mgr. Pavla Horáka Ph.D. o moderním pohanství, Keltech a jejich zvycích, jednoznačně prokázala, že snímek dokáže plně zaujmout a má skutečný potenciál na celorepublikovou distribuci. A to je další krok, na který se v současnosti jeho tvůrci zaměřili.      

 Hanka Hosnedlová

 

Kniha, básně a hudba v jednom odpoledni

Na květnové autogramiádě a autorském čtení Pavla Řeháka v českobudějovickém knihkupectví Na konci vesmíru jsem se zároveň dozvěděla celou řadu zajímavostí, a to nejen ze světa spisovatelského dění. 

Jednak samozřejmě o knize a knižní tvorbě Pavla Řeháka, který zde představil svou novinku – román Kritická dimenze, s nevšedním námětem, plynule se pohybujícím v delší časové ose z minulosti do budoucnosti. Také zpracování a posun děje jsou poněkud mimořádné - snoubí se v nich nejen kritický pohled na uplynulé, nezřídka dramaticky vygradované situace s určitým, neočekávaným vývojem do budoucna, univerzální střízlivé sci-fi a zhmotněné autorovy vize, technicky i emočně účelně propojené. Autor ale nezůstává pouze u líčení dějově vyhrocených situací a neodvratných zlomů v reálném i futuristicky nastíněném světě, ale ponechává čtenáři i svým knižním postavám jakési optimistické světýlko naděje.

Tento obsáhlý román není však Řehákovou prvotinou, již před dvanácti lety totiž vydal působivou, čtenářsky náročnou publikaci v německém jazyce, která byla širší veřejnosti představena na mezinárodních knižních veletrzích v Německu. Překvapením pro mne byly však i jeho verše, které při autigramiádě recitoval – působily na mne silným citovým nábojem, jako jakýsi příhodný protiklad románové věcnosti.

Autorské čtení střídaly hudební výstupy dua Kasteláni s příjemnými poetickými písničkami i odkazy na tvorbu světových poetů jako byl Vysocký, Puškin apod. A povzbudivě na mne zapůsobil i fakt, že tito hudebníci a ctitelé poezie, převážně seniorského věku, se pravidelně scházejí v jedné českobudějovické kavárně, aby se podělili o svou aktuální tvorbu. Není to báječné?

H. Hosnedlová

Knižní rekord na veletrhu Svět knihy 2025

V rámci třicátého ročníku mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy, který probíhal ve dnech 15. – 18. 5. 2025 na Výstavišti v Holešovicích, se sešli ve stanu Karla Čapka také spisovatelé napojení na Českou pohádkovou akademii a Literáti na trati.

Přišel i kancléř pohádkového království Marcel Goetz a tentokrát „nezpívající právník“ a ministr pohádkové spravedlnosti Ivo Jahelka.

Po úvodním slovu kancléře následovala krátká informace a křest již XII ročníku knih Literáti na trati. Knihu prózy pokřtil „zeleným Platanem“ Marcel Goetz, modrou knihu Poezie pokropil pivem stejné značky, tentokráte z modré plechovky Ivo Jahelka.

A protože se nám těch knih sešla již hezká hromádka, vyhlásil komisař Agentury Dobrý den Pelhřimov dosažení nového českého knižního rekordu. Doslovně: V letech 2014 až 2025 vydal pan František Tylšar 20 knih s názvem Literáti na trati. Publikace představují v součtu 5778 stran v 1179 příspěvcích od autorů, kteří jsou železničáři nebo příznivci železnice. Počet stran je trojnásobkem počtu stránek klasického vydání Bible. František Tylšar obdržel certifikát a všichni autoři, bez kterých by rekord nebyl možný, také pamětní list.

Následovalo představení knihy Rozepnuté vášně Lucie Štefanové Šafrankové a tří knih Radka Gálise. I bez písniček Ivo Jahelky, který pro zranění ruky hudbu a zpěv nahradil veselými železničními historkami ze soudních síní, čas utekl jako voda a zbývalo už jen společné foto přítomných.

Děkujeme České pohádkové akademii za úhradu nákladů, zejména panu Goetzovi, který vše zorganizoval.

=FJB=

Foto: Pavel Stejskal 

Jihočeská žabka míří do finále

Uplynuly dva týdny od uzávěrky 21. ročníku Jihočeské žabky, literární soutěže pro mládež vyhlašované tradičně Jihočeským klubem obce spisovatelů a odborná porota už zná vítěze. Přesto, že se letos sešlo poněkud méně příspěvků než obvykle, mnozí účastníci si s tématem IRONIE OSUDU poradili na výbornou. Ty nejlepší práce měly vynikající úroveň, nápaditost a zralost, za kterou by se nemusel stydět leckterý ostřílený literát.

Jste zvědaví, jak to všechno dopadlo? Pak vás srdečně zveme na veřejné slavnostní vyhlášení výsledků, které se letos uskuteční v pondělí 2. června 2025 od 15 hodin v sále Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě v Českých Budějovicích. Součástí programu bude čtení ukázek z oceněných děl, hudební vystoupení studentů českobudějovické konzervatoře a samozřejmě i předání věcných cen, diplomů a tradiční umělecké trofeje – keramické žabky pro vítěze. Všem soutěžícím navíc zašleme na památku elektronický sborník nejlepších příspěvků. Děkujeme za účast a těšíme se na vás!

-bit-