Strom na pasece

 Karel Čabrádek

Strom na pasece

v součinnosti s FAMO v Písku a Soukromou vyšší odbornou školou filmovou, 2021

Publikace Strom na pasece se čitelně vymyká běžné knižní produkci, protože se jedná o nefalšovaný, detailně zpracovaný filmový scénář. Jeho autorem je úspěšný, dlouholetý scénárista a pedagog v oboru Karel Čabrádek, Jihočech, který už nějaký čas spolupracuje se členy Jihočeského klubu Obce spisovatelů. Dokonce i obálku této nejnovější Čabrádkovy knihy graficky zpracoval další člen klubu - Jiří Hovorka. Připomeňme si však alespoň ve stručnosti některé z jeho scénářů, které se ve filmovém zpracování i dnes vracejí na televizní obrazovky a dokáží zaujmout. Nejeden z nich byl realizován ve spolupráci s filmovou legendou - Karlem Kachyňou. Jmenuji například: Čekání na déšť, Upír ve věžáku, Počítání oveček, Duhová kulička, Dobré světlo, Kráva, Prima sezóna, Kožené slunce, Cesta byla suchá, místy mokrá, Rajonové blues a další.

Výše uvedený a aktuálně vydaný scénář je věnován památce Čabrádkova přítele – dřevorubce, spisovatele a věčného rebela, Jaroslava Švestky, který byl i mým blízkým přítelem. Seznámili se v barrandovských ateliérech, ale jejich přátelství trvalo i poté, co Jaroslav díky své vzpurné a nekompromisní povaze změnil umělecký post za namáhavou profesi dřevorubce, která jej přivedla do jižních Čech a později po nuceném vystěhování i do dřevorubeckého tábora v kanadské divočině.

Karel Čabrádek z něj udělal hlavní postavu svého scénáře – neúnavného a nebojácného kverulanta Jaroslava Slivku, který se tvrdošíjně vzpíral zařadit do poslušného kývajícího davu totalitní éry. Odmítal vstup do strany, do odborů, odmítal se podřizovat nesmyslným nařízením a nevzdal se ani svého veřejně prezentovaného kritického pohledu na situaci a vztahy v tehdejší společnosti. V dialozích, odehrávajících se v lese při těžbě dřeva, v lesácké maringotce, v typické venkovské hospodě, ale třeba i v kanceláři národního výboru, vyprofiloval velice zdařile jeho osobu, ale i dopad tehdejší politických postupů v komunální sféře na životy a jednání okolních postav. Do rozvinutého děje, hodnověrně odpovídajícího tehdejší době, dokázal vsadit i další životní příběhy Jardových přátel i nepřátel, nenásilně zvýraznit jeho lásku k přírodě, ale i ke knihám a kultuře. Zakázaná literatura, podle metodiků nevhodné názvy mladých, lehce revoltujících kapel a cenzurování jejich písničkových textů, nátlak StB či postup tehdejší moci vůči náboženství, postihy těch, kteří byli s Jardou v úzkém kontaktu či si od něj půjčovali knihy – to vše vytváří neveselé kulisy problematické doby.

Dnes již Čabrádkův hrdina Jarda Švestka nežije, jeho literární dílo bylo po jeho smrti předáno do nakladatelství Libri prohibiti, které vydalo dvě knihy z jeho písemného odkazu, ale v paměti lidí, s nimiž se setkal a přátelil, má trvalé místo dodnes. A scénář ve formě knihy nesporně prodlouží životnost těchto vzpomínek i do budoucna, pro další generace...