Jiří Sivok - Líp už bylo

Jiří Sivok 

Líp už bylo

Golden Dog, 2022

      Příhodný název nové knihy Líp už bylo z pera českobudějovického autora Jiřího Sivoka sice evokuje odkaz na napjatou současnou světovou situaci, ale míří ještě dál – do mnohem černější a beznadějnější budoucnosti. V tomto případě vyfabulované – ovšem s veškerou razancí síly slova a přesvědčivě vykreslených obrazů.

      Jiří Sivok není na literárním poli žádným nováčkem. Je dlouholetým členem Jihočeského klubu Obce spisovatelů, pod jehož zastřešením založil HSF Club, zaměřený vysloveně na žánry hororu, sci-fi a fantasy. Publikoval řadu zdařilých povídek v kolektivních sbornících a v nakladatelství Golden Dog je nyní aktuálně avizovaná jeho novela Líp už bylo, v pořadí třetí sólová knížka po titulech Smrt bývá nehezká a Pár zbytků pro krysy. Nezvyklým doplněním prezentace zmiňované Sivokovy knižní novinky je mimo jiné i dobře natočený filmový trailer, který je volně k dispozici na internetu.

        Děj knihy Líp už bylo je zasazen do bezútěšného údobí, které nastolila celá řada tragických katastrof, ve stručnosti vyjmenovaných v oficiální anotaci knihy: dvanáct let po atomové sprše, osm let po všudypřítomné temnotě jaderné zimy, šest roků od doby, kdy lidé zjistili, že z nitra planety Země uniká plyn, hubící plody v tělech matek. Dostatečně hrůzné, hororové prostředí pro poutavé líčení nebezpečné a problematické cesty hlavní postavy Cappyho za jeho cílem. Dějovou scenérii  hned v první kapitole rozšiřuje setkání s trojicí dalších poutníků – otcem Sněžínem, teenagerem Vláďou a traumatizovanou smutnou Lindou. Jejich společným nepřítelem je nejen neutěšená situace, vzniklá po Velké chybě, hlad, zdevastovaná krajina, zdivočelá zvířata, ale i další jedinci lidského druhu - vojáci či násilnická banda Harkonnenů. A svým způsobem i podivné praktiky do příběhu zapojených Spojenců. 

         Autorovou předností je jedinečné líčení dramatického dění, kdy ze slov dokáže vystavět plastické barevné obrazy, neotřelými osobitými metaforami přiblížit jako pod mikroskop čtenářovy fantazie dílčí scény vymodelované mnohdy až do hrůzných podrobností. Na druhé straně ale i drsně chlapsky, bez zbytečného sentimentu, odhaluje také pocity jeho postav, odkrývá jejich niterné stavy, formované minulostí i katastrofickou přítomností. A přestože tyto okamžiky nerozpitvává a nerozmělňuje v toku slov, i v této zúžené formě představují nesporně stejně silné momenty popisovaných událostí jako líčení drastických drsných obrazů. S nadhledem zachycuje i aktuální politické a sociální vztahy ovlivňující dobu, kruté územní boje a mocenské šarvátky. Snaží se zachytit i postup naprostého odlidštění páchaného zla, nezadržitelný proces zneužívání daných možností džungle, růst sobectví ve stínu snahy o přežití, pohnutky přetavující rezignaci v nepředpokládané činy.   

         Jednou z dalších zajímavostí Sivokovy knihy je fakt, že svůj příběh pevně ukotvil v jihočeské krajině, podrobně popisující a určující jednotlivé body jako města, vesnice, řeky a další detaily prostředí, včetně například krajinný popis Týna nad Vltavou, zoologická zahrada v Hluboké či centrum krajské metropole České Budějovice, kam směřují naděje jeho cesty. Otázkou pro čtenáře ale zůstává, co skutečně najde na jejím konci...

                                                                                                    Hanka Hosnedlová