120. výročí narození Antonína Matěje PÍŠI

 

Antonín Matěj Píša – český básník, literární

a divadelní kritik, novinář se narodil 10. května 1902 ve Volyni. Vystudoval bohemistiku a germanistiku na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. Od roku 1925 do roku 1938 působil v redakci novin Právo lidu jako kulturní redaktor, poté, do roku 1952, pracoval mimo jiné v redakci
a nakladatelství Národní práce a Práce. V sezóně 1945/1946 byl dramaturgem Národního divadla. V letech 1952 až 1954 byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV
a v období 1954 až 1963 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel. Zemřel 26. února 1966 v Praze a je pohřben na Šáreckém hřbitově.

Mimo jiné napsal básnické sbírky Dnem i nocí (1921), Nesrozumitelný svatý (1922), Pozdravy (1923), Hvězdy ve vlnách (1924), Hořící dům (1925). Kritické práce – Soudy, boje a výzvy (1922), Směry a cíle (1927), Proletářská poezie (1936), Poezie své doby (1940), Stopami poezie (1962) a jiné.

Řekli o něm: „… věrný básnický druh Jiřího Wolkra a smělý kritik, dovedl
za básnickým slovem odhalovat vždy fakta životní a společenská a byl vždy v nejužším spojení s pokrokovou linií české kultury …“ (František Götz, literární historik a kritik)

„Píša je též básníkem nových očí. Dovede svět vidět tak, jak svět chce, aby byl spatřen. Svět znásilněný válkou, bídou a kapitálem tolik toho potřebuje, že ti, kteří mají schopnost vidět to, čeho sice není, ale co by mělo být, nemohou pohlédnout na nic, aby se jim to před očima nerozrůstalo svými možnostmi do nekonečna.“
(J. Wolker)

Petr ŠULISTA

 

Zdroj: A co básník (antologie české poezie 20. století), Mladá fronta, edice Máj, Praha 1963, wikipedie.cz