Již poosmé uspořádal Jihočeský klub obce spisovatelů ve spolupráci s Prácheňským muzeem v Písku Velké čtení spisovatelů jižních Čech, které se již tradičně koná v Památníku Adolfa Heyduka, konkrétně v jeho bývalé jídelně. V neděli 2. února se rozjela první část tohoto komorního pořadu, kde úryvky ze svých děl prezentovalo pět autorů. Šestá, Lenka Bittová, se pro nemoc bohužel nemohla zúčastnit. Příjemnou atmosféru pak dokreslilo kytarové duo Ivana Zborníka a Violy Jablonské.
Celým pořadem provázel emeritní ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek, který hned v úvodu připomněl, že letos je to 125 let, co byl postaven tento dům podle návrhu architekta Jana Kouly. Adolf Heyduk si ho nechal postavit v době, kdy mu bylo 65 let. V roce 1920, u příležitosti básníkových 85. narozenin, Heyduka dokonce navštívil prezident Tomáš Garrigue Masaryk. V té době už Heyduk nikam nevycházel. Pootavský slavík, jak byl nazýván, zemřel 6.února 1923.
Jako první vystoupila putimská autorka Jaroslava Pixová, známá svou regionální literaturou. Přečetla ukázku ze své poslední knihy Střípky vzpomínek na starý Písek a vrátila se do doby 60. až 80. let minulého století. Byl to čas, kdy hojně vznikaly různé amatérské bigbítové kapely. V ukázce přiblížila, jak si členové kapel sháněli zahraniční repertoár, učili se ho hrát odposlechem a slova si foneticky opisovali, jak absolvovali tzv. přehrávky před komisí, kde všude se v Písku hrálo a tancovalo.
Ukázku z další detektivky nazvané Kdo zná motiv, najde vraha velmi pilného píseckého spisovatele Ladislava Berana tentokrát přečetla jeho manželka. Kniha vyjde letos v březnu. Alen Malina přečetl verše, které vznikly při jeho tříměsíčním putování po jižní Americe, kde navštívil Kolumbii, Peru, Brazílii, Ekvádor a další státy. Prozradil, že cesta byla velmi inspirativní, protože při ní zavařil několik tužek. Zlata Měchurová čerpala ze své nové knihy s názvem Procházka po píseckých hřbitovech. Písek má celkem 7 hřbitovů, na nichž leží 32 osobností a v ukázce se zaměřila na historii Lesního hřbitova v Písku. Na něm se první pohřeb konal 19. dubna 1934. Posledním účinkujícím byl Ota Pánek, který zavzpomínal na publicistu Karla Šmída, který náhle zemřel 3. ledna letošního roku. Byl to velmi blízký přítel spisovatele Richarda Uhra, kterému je Velké čtení věnováno. Ač je to zvláštní, oba tito autoři psali básně společně. Dali dohromady 8 sešitků poezie a vyvrcholením byla kniha s názvem Každý má právo něco nevědět.
Nakonec čekalo na všechny bohaté občerstvení, za které vděčíme především Otovi Pánkovi. Nějakou dobrotou přispěli ale i účinkující. Při něm se pak rozvinula konverzace mezi spisovateli i obecenstvem, která celé pozdní odpoledne příjemně zakončila.
Jaroslava Pixová
Žádné komentáře:
Okomentovat