Jaroslava Pixová
Střípky vzpomínek na starý Písek 1
Blanice 2024
Jaroslava Pixová již dávno přešla do povědomí čtenářů jako autorka místopisných publikací, zabývajících se historií i současností vesměs jihočeských lokalit. Ve svých knihách se věnovala zejména mlýnům, povodí řek, zapomenutým zámečkům a tvrzím a dalším zajímavostem jižních Čech. Tentokrát se však zaměřila výhradně na město Písek - jeho historické stavby a minulost dávnou i celkem nedávnou v různých oblastech běžného života. A soudě podle jedničky v titulu knihy, hodlá v tomto mapování píseckých zajímavostí v tomto duchu pokračovat, takže se čtenáři mohou už dnes těšit na další díl.
V této publikaci dostal autorčin tematický záběr a tím pádem i jeho pestrost ještě širší mantinely než obvykle. Zaměřuje se totiž nejen na městskou zástavbu a hmotné reálie, ale i na někdejší život pracovní, kulturní, společenský, sportovní, ale i obchodní, na různé zvyklosti v daných časových výsečích, dokonce i na dobové módní atributy či vybavení.
Shánění věrohodných podkladů k této objemné publikaci nebylo jako obvykle jednoduché, v některých materiálech včetně fotografií čerpala Jaroslava Pixová z vyprávění pamětníků, ale ani tentokrát nechyběla v jejím nasazení četná hledání v kronikách, archivech a písemnostech.
Jejím prostřednictvím se tak dostáváme nejen k píseckému hradu, hradbám, někdejším baštám a brankám, ale i k sadům, náměstím, promenádám, kašnám a studnám a dalším městským objektům. Zastavuje se mimo jiné také u různých zvyklostí doby, jako byly oblíbené cíle nedělních procházek, církevní průvod městem, oslava Masarykových narozenin nebo specifický Den matek, kdy do ulic vyrazily malé holčičky s kočárky. Autorka nevynechala ani oblíbené hospůdky, kavárny, cukrárny, bufety, výletní restaurace a dodnes pověstné hotely, všímá si i aktuálních možností sportování, popisuje taneční zábavy, prodejny a výrobny, hromadné stravování, školství včetně známé Ševčíkovy školy, také populární podniky jako byl Jitex nebo Písecké pletárny, dobové firmy. Připomíná i vzácné návštěvy v některých zařízeních. Uvádí, jakým způsobem vstupoval předchozí režim do dění města a k netradičnímu využití různých budov. Jmenuje i jednotlivé osoby, spojené s děním ve městě, ať už všednodenním či kulturním a zábavným. Vzpomíná na místní hudební formace od tanečního orchestru po beatovou skupinu a dostává se tak místy až do začátku devadesátých let. Přečtete si, co se kdy tančilo, co se hrálo v Divadle Fráni Šrámka, jak fungovalo muzeum, lidová škola umění, knihovna, kulturní středisko, hojně navštěvované kroužky a kluby. Zmínka je věnována i ústřednímu kolu soutěže tvořivosti mládeže Šrámkův Písek, písecké filmové škole, působení řady filmařů včetně místního úspěšného scenáristy Karla Čabrádka. Nejen textově, ale i spoustou dobových fotografií je dokumentováno i to, jak se Písek v průběhu let měnil a dostával novou tvář.
Hanka Hosnedlová
Žádné komentáře:
Okomentovat