neděle 21. dubna 2024

Antonín Pelíšek - Dlouhý most


Antonín Pelíšek

Dlouhý most

CPress.2024

Tato kniha našeho novinářského kolegy Antonína Pelíška je mi obzvláště blízká, protože mne svým obsahem vrací nejen do let mého dětství, ale i do prostředí, v němž jsem toto období prožívala. Autor zde totiž popisuje českobudějovické předměstí, které spojuje s městem  Dlouhý most, jenž je i symbolickým názvem této literární reminiscence. Sílu vylíčeným situacím dodává také ich-forma dvanáctiletého chlapeckého hrdiny, kdy hovoří o svých pocitech a osobních názorech, rodinných vztazích i postupném poznávání, že ne všechno je tak, jak je oficiálně prezentováno třeba ve škole.    

      Důvěrně známá místa, svérázné figurky, skutečné postavy z okolních ulic, postupné odhalování záhad a dobrodružství dětského světa - radostí i strastí, zážitky, které se nezapomínají ani v toku času... To všechno ve mně vyvolává vzpomínky, které se ztotožňují s Pelíškovým líčením, i když s lehce posunutou optikou menšího věkového posunu. Spolehlivě si ale vybavuji líčené postavy, i když v knize mají jiná jména, houbaření v blízkém lese, koupání v nedalekém rybníce, pionýrské tábory, výlety s rodiči, pečení brambor na poli, nepříznivě vnímané návštěvy kostela, zakázané území malého a velkého „ejzáku“, což byly vojenské prostory, a nešťastnou událost, která se tam přihodila, poslouchání svobodné Evropy a hlavně „Laxíku“ s hudebním programem, rozpolcení dětské dušičky, když se doma mluvilo jinak, než byly věci prezentovány ve škole.  

      Pelíškova kniha však má ještě něco navíc, a to jsou vzpomínky na babičku Marii, která zemřela na konci války v koncentračním táboře, a pátrání po udavači, který měl babiččino zatčení na svědomí. Jeho odhalením, vlastním odhodláním a vlastně i díky osobní statečnosti vstupuje tak hlavní chlapecká  postava knížky do trpkého světa dospělých.

      Musím se ale přiznat, že nejsilněji na mne zapůsobilo úplné zakončení knihy – ačkoliv lyrické, ale bez cukerínového sentimentu, zato s citlivým přesahem do jakési nečekané filozofické roviny smíření...

                                                    

Hanka Hosnedlová 


 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější články: